Válka jisker II – Opuštění, závěr

Milí kamarádi, dnes vám přináším závěrečný díl shrnutí knihy Válka jisker: Opuštění, a s ním i komentář, který tomuto dílu dlužím už více než rok. Takže jak to všechno dopadlo?

 

Kapitola 66: Ana Iora

Žena kráčí ulicí na k zapadlému hostinci U Fidlala. U goblina na recepci se ke svému vlastnímu překvapení zapíše jako Ana Iora.  Přemýšlí, proč si zvolila právě tohle jméno. Ano, Ana jí říkali, když byla malá, když byla dítě, co se chtělo jednou stát léčitelkou. Ale kde se vzalo to Iora? Neví, prostě jí skočilo do hlavy. Tak či tak, „Liliana Vess“ je mrtvá a musí tak zůstat. A jméno „Ana Iora“ bylo dobré, jako každé jiné.

Střih zpět na Dominarii. Diskutují o Krysiččině návrhu. Liliana cítí k dívce jakési pouto, snad díky Kamenu duše. Dívka přesvědčí o svém nápadu Teya (což se Liliana nediví, chlapec se na ni dívá stejně jako Jace kdysi na Lilianu). ale i Kayu. Když Kaya říká, že jí gildy daly za úkol zabít Lilianu Vess, Krysička správně poznamená, že jednu už zabila (což si vyslouží oči v sloup od Kayi i Liliany). Kaya pak řekne Lilianě, že bude chtít Závoj jako důkaz její smrti. Liliana se ho ale vzdát nechce, a hlasy Onakke a Krkavčího muže zesilují, zapovídají, aby to vůbec zvažovala. Liliana řekne, že Závoj bude skutečně výborný důkaz její smrti. Nikdo nebude věřit, že by se ho vzdala živá.  Ale neví, zda to dokáže. Krysička na to, že asi musí opravdu chtít. A Liliana CHCE. Hlasy Krkavčího muže a Onakke řvou. Kámen duše v Lilianině ruce se rozzáří, jasněji a jasněji. A pak se zábleskem zmizí – a s ním i hlasy v Lilianině hlavě. Závoj spadne do trávy.

Krysička je smutná, že „pan Vajíčko“ zmizel. Liliana si ale říká, že to je snad lepší. Nechtěla by, aby se dívka vydala stejnou cestou jako ona, svedena mocí, které nerozumí. Koukají se na Závoj v trávě. Kaya ho chce zvednout, ale Liliana jí chytí ruku. Nesmí se ho znovu dotknout. Nakonec ho Teyo uzavře do světelné koule, ale Liliana ho varuje – nesmí ho držet příliš dlouho, nebo začne prosakovat i do jeho bílé magie.

Krkavci na stromech se zvednou a odlétají. Lilianě se v hlavě ozve ozvěna hlasu Krkavčího muže. „Spolu jsme ještě neskončili, Liliano. Znovu se potkáme.“ A pak je definitivně pryč.

Pak se dohodnou, že se sejdou na Fioře, v jedné hospodě v Nížinách, za tři dny. Pokud tam Liliana nebude, Kaya jí osobně znovu vystopuje a tentokrát ji zabije bez sebemenšího zaváhání.

Fiora. Ana je ve svém pokoji a přemýšlí, proč tu je. Asi proto, že se bojí, co by se s ní mohlo stát, pokud by neměla tyhle tři, aby jí pomohli. Chandra. Jace. Gideon. Všichni selhali ve snaze Lilianu Vess spasit. No, možná trošku Gideon uspěl. Jakou šanci mají tihle tři cizinci? Ona sama se cítí ale jako cizinec i před sebou. Za oknem uvidí krkavce. Zamává křídly a odletí. Źádné šepoty, hlasy, dokonce ani nekrákne. Ne každý krkavec v Multiverzu je vyslancem Krkavčího muže. Na to si musí zvyknout. Chce se jí strašně spát…

Kapitola 67:  Teyo Verada

Teyova cesta Mlžnými věčnostmi, zatímco se snažil udržovat štít kolem Závoje, byla vyčerpávající. Ale od žen se mu pochvaly nedostalo, klasicky byly společnou sféroportací na nějakou dobu nepoužitelné. Pomohl Blaise obě uložit do postele, a Krysičce vyznává, že je s ní rád a že mu asi nosí štěstí, a že jeho život není stejný, co ji potkal… ta mu říká, že je to vzájemné.  Blaise vysílá posly s povely – k Tomikovi Vronovi, že je gildovní paní zpět. K Guildpactu, že paní Kaya žádá sněm gild. Pro sluhy, ať přinesou magický trezor na artefakt pana Verady.  Pak říká, že se snaží spatřit Krysičku, Teyo jí opět radí, jak na to. Blaise jde do pokoje a vrátí se s tím, že je dívka pryč. Ne, jen se málo soustředíte, říká Teyo. Komoří mu ale s ironickým úsměvem podá papírek, kde Krysička píše, že se šla podívat za mámou a zítra se vrátí. Ať bez ní neodcházejí.  Hezký,říká si Teyo. A co dělá ona?

Uloží Závoj do něčeho, co silně připomíná past z Krotitelů duchů. Blaise se ptá, zda něco nechce. Dal by si čokru, ale ona neví, co to je. Silný, hořký nápoj, co udrží vzhůru, říká jí. Nemá, ale donese mu kávu, zní to jako to samé.

„Neodcházejte beze mně.“… Jako bych bez ní ještě kdy někam chtěl kdy odejít.

Kapitola 68:  Atkoš Aithiara

Atkoš Aithiara je  rád, že mu pan Lazav dal úkol. Už dva tři dny ho ničím nepověřil, a Atkoš nerad nechával své schopnosti nevyužité.  K čemu je být nejlepší dimirský nájemný vrah, když po něm nechtějí nikoho zabít?  Naštěstí ho pán pověřil důležitým úkolem s přesnými instrukcemi. Musí svůj cíl zabít ráno, během setkání gildovních vůdců. Nesmí pít krev, nikdo nesmí vědět, že ho zabil upír. To bylo zklamání, ale Atkoš se bude mít šanci nakrmit později. Takže se ukryje a čeká na svou šanci.

Kapitola 69:  Tomik Vrona

Tomik s Bilagruem čeká na audienci u Kayi. Léčiteli trvalo víc než půlku noci dát Rala aspoň trochu do pořádku, ale i tak vypadal jeho partner jako velká chodící modřina. Tomik mu také musel oholit hlavu, aby z ní dostal černý sliz. Ral nyní vypadal …zranitelně.

Kaya poznamenává, že Tomik vypadá unaveně. Vezme kontrakty zpět na sebe, ale potřebuje ještě jednu sféroportaci. Tomik jí říká, že to nebude nutné. Nabízí jí, že převezme roli zastupujícího gildovního pána permanentně. Jí bude příslušet pouze titul a ceremoniální funkce. Rád by pokračoval v jejím laskavém přístupu, odpouštění apod,, a Triumvirát i Teysa souhlasí. Kaya nakonec s úlevou souhlasí také. Ráda sem tam přijde plnit své obřadní funkce. Šťastný Tomik, nyní Natrvalo Zastupující Gildovní pán Orzhovského syndíkátu (nebo tak nějak) odchází.

Kapitola 70:  Vraska

Vraska je v sněmovní síni. ve které se stále tyčí zkamenělá Isperia.  Ze začátku si Vraska myslela, že ji tam Mizzet nechal schválně, aby jí připomínal její zločin, ale postupem času je na to hrdá a užívá si to. Lavinia je, koneckonců, mnohem rozumnější vůdce gildy, než ta zatracená sfinga.

Jsou tu davy. Místo Exavy je tu za Rakdosy Hekara. Exava je prý poslední dobou nějak nezdravě napjatá, a taky napjatá za ruce a nohy pod jedním provazochodeckým lanem jako živá síť. Prý nějak šéfa zklamala, když prohrála v talentové soutěži s nějakými amatéry, či co. Za Orzhovy tu byl Tomik, Kaya a Bilagru, ale i Teysa a Triumvirát. Až se diví, jak jsou najednou u Orzhovů všichni kámoši. Maree a Ral s oholenou hlavou, vypadající jak vězeň. Za Simicy Vorel a Vannifar, za Gruuly Gan Shokta a Borborygmos, za Selesnyi Boruvo a Emmara. Také sférochodci. Vivien Reid, Poutnice, Chandra. Vraska na ni kývne. Pak ale přijde druhá Chandra a první se promění v Lazava. Vraska se diví, proč se pán Dimirů obtěžuje s tímhle opakovaným vtipem.  Ona s sebou vzala Mycze Zunicha, a dobře udělala. Jace tu není, a ona je ráda. Vidí, že ostatní svůj úkol splnili  -Teyo má Závoj v světelné kouli, Ral Tezzeretovu paži.

První předstoupí do azorianského kruhu pravdy Kaya.  Praví, že zabila „ženu známou jako Liliana Vess“. Jako důkaz předkládá artefakt – Řetízkový závoj. Lavinia potvrdí, že by se jej Liliana zaživa nevzdala. Náhle předstoupí bez vyzvání Chandra a potvrdí svědectví z jejich návštěvy na Dominarii.

Pak předstoupí Vraska a předloží Baanovu zkamenělou ruku. Lavinia potvrdí její pravost kouzlem. Vraska ale nemůže říci, že Baana zabila. Opět předstoupí Chandra, s kamennou tváří, a přizná, že jej zabila ona, ale ve snaze ochránit Vrasku. Niv-Mizzet a gildy to uznají a považují Vrasčino poslání také za splněné. Chandra se zeptá, zda je Vraska spokojena, a po kladné odpovědi zmizí beze slova. Vrasce se nelíbí její chování,ale ne kvůli ní – kvůli Jaceovi. Bral ji jako mladší sestru, nyní je jasné, že Chandra je hluboce vnitřně rozervaná a zraněná. Vyčítá si, že ji do toho zatáhla.

Nicméně nyní je hotovo. Ano, JE spokojena. Golgari jsou v míru s ostatními gildami, ona se může soustředit na vládu nad Rojem …a vzestup Roje k nadvládě nad Ravnicou. Všechno díky smrti Dovina Baana.

Kapitola 71: Dovin Baan

Dovin je ve svém útočišti na Ravnice, čeká na Vrasku. Mezitím si postavil mechanickou ruku místo té, co mu usekla Vraska, a přemýšlí nad novýma očima. Jeho thoptéry mají optická zařízení, nemůže být tak složité si postavit nové oči, pokud vyřeší problém interface.  Je na ni trochu naštvaný – useknout mu ruku nebylo v plánu – ale chápe logiku jejího počínání. Aspoň to bude pořádná výzva, přivést sama sebe k dokonalosti, když nemá zrak a pouze jednu ruku. Jinak Regatha šla přesně podle plánu. Nebyl problém vyprovokovat Nalaar k akci, a pak promítnout hologram potápějícího se těla do lávy.  Nyní je volný a v bezpečí, a může se soustředit na zajímavý a lákavý úkol zdokonalení tak komplikovaného stroje, jako je Roj Golgari.

Náhle pocítí, jak se v místnosti zvedla nepatrně teplota.

Je tu někdo?

„Vrasko?“ zavolal. Nikdo se neozval.

Nic.

Nikdo tu nebyl.

Dovin Baan usoudíl, že za to může ravnické příliš proměnlivé počasí a mizerná práce stavitelů. Bude muset vymyslet něco, so mu tady udrží teplotu stabilní. Při myšlence, že svůj domov učiní efektivnějším, mu zahraje na rtech úsměv...

Kapitola 72: Ral Zarek

Ral se zhluboka nadechne. Tak trochu doufal, že Vraska či Kaya selhali. S pokývnutím od Poutnice popíše jejich pronásledování a boj, a otevřeně přizná, že ztratil vědomí a sféroportoval s jeho paží pryč. Všichni se na něj otočí. Zejména Mizzet a Tomik čekali na hrdinský popis Tezzeretova konce. Pak, ačkoli jej Mizzet kdysi naučil kouzlo na ošálení azorianského kruhu pravdy, řekne Zarek celou pravdu. Že jej Tezzeret porazil, dal mu paži a řekl mu, ať je prohlásí za mrtvého. Počítal s tím, že Zarek bude příliš marnivý nebo srab, než aby řekl pravdu. Ale on není ani jedno.

Poutnice si vydechne úlevou. Přesně tohle čekala.  Vloží se do toho. Když přišla k vědomí, skočila zpět na Esper. Pevnost už byla zcela opuštěná. Musel ji evakuovat s pomocí Sférového mostu. A už není možné jej sledovat, dokonce ani pro ni. Vypadá to, jako by to celé naplánoval. Nyní, když si myslí, že je považován za mrtvého, si dal záležet, aby se už vystopovat nedal.

Odvážil se podívat na Mizzeta. Jeho dračí tvář zračila zklamání. Maree měla úsměv od ucha k uchu, který u ní Ral nikdy neviděl. A Tomik…u  Tomika viděl jen…lítost.  A to bylo to nejhorší…

 

Kapitola 73: Chandra Nalaar

No. Víte, jak jsem vám říkal, že vydání Forsaken přivedlo některé lidi prakticky k amoku? Tak tohle je kapitola, která to hlavně způsobila.  Asi vám jako první ocituji komentář jednoho reviewera z Redditu:

Chandra míří na Zendikar, aby se potkala s Nissou. Greg Weisman brutálně zavraždí Channel-Fireball touhy fandů a tancuje na jejich hrobě. Tohle je celkem dlouhá kapitola, která v nikoli nekonkrétních obrysech dává jasně najevo, že mršina tohoto vztahu je zakopaná hluboko a hnije. Jako rozumějte, v zóně absolutně-odstraněné-z-téhle-zatracené-hry. Chandra se rozhodne, že chce být více jako Gideon, a vydá se směrem ke své nyní zrušené komiksové sérii.

No, a teď tedy, o čem to je. Chandra čeká u jednoho velkého stromu na Nissu, doufá, že jí Zendikar sám poví, že tu je. Kdysi se její srdce při pomyšlení na Chandru chvělo, nyní ne. Nebo aspoň ne dnes. Chandra se snaží přeprat své démony. Poté, co odpálkovala Jayu, nešla ani za vlastní matkou. Pie ani neřekla, co jí trápí. Také proto, že to sama nedokázala popsat. Co jí tedy trápilo? Částečně Gideonova a Lilianina smrt. Byli pro ní starším bratrem a starší sestrou, a chtěla jejich památce učinit zadost. Ne, trápila ji hlavně  Baanova smrt. Protože jí ukázala, čím chce být…nebo spíš, čím fakt být nechce. Chladnokrevným zabijákem.

Pak se zjeví Nissa. Chandra doufá, že vidět svou přítelkyni jí aspoň na chvíli vrátí cit. Ale ne. Nic.

A nyní následuje atomovka…

Chandra nikdy nebyla na holky. Její objekty zájmu – a že jich měla – byly většinou nabušené (a rozhodně  mužské) typy jako Gidy. Ale mezi ní a Nissou Revane konkrétně existovalo vždycky něco, nějaká chemie, která mezi nimi létala tam a zpět jako blesky Rala Zarka, která ji vzrušovala. Od prvního momentu, co ji potkala.

Ale teď už to bylo pryč. Než to mohlo naplno začít. Možná promeškaly tu správnou chvíli. Moment, kdy by Chandra měla dost sebeovládání a odvahy, aby Nisse řekla, co opravdu cítí. Moment, kdy by Nissa prokázala sebemenší zájem nebo sebeuvědomění.

Ale to bylo přílišné zjednodušení, a Chandra to hluboko v nitru věděla.

Na Ravnice, po Bolasově a Gideonově smrti, si vyznaly lásku. Ale obě hluboko v nitru věděly, že to myslí jen platonicky.

V podobném smyslu to pokračuje. Nissa je vykreslená skoro jako autistka neschopná vyjádřit se slovy. Znovu si řeknou, že se milují, ale Nissa prostě nedokáže držet krok s jejími emocemi. A Chandře na ní záleží, ale nedokáže být s někým, kvůli komu by se musela neustále ovládat a potlačovat své ohnivé já. Nissa zvedne ruku a utře Chandře slzu, o které ani Chandra nevěděla. Odstoupí od sebe a dívají se na sebe. Nissa se jí ptá, co nyní chce dělat. A Chandra se v duchu rozhodne. Chce být hrdinka. Zachraňovat lidi. Chce být jako Gideon. Chce být Gideon-sakra-Jura. Byla lovec,zabiják, přeživší. To vše byla pravda, a k tomu se navrch poutala strašlivá vina. Ale tu by cítil i Gidy. Vrátí se na Kaladesh, setká se s matkou, a pak vyrazí do Multivesmíru. Bude jednočlennou, jednožennou Stráží, a bude zachraňovat, koho se dá.

Stiskne Nissinu ruku. Nissa její. Rozumí si. Možná se ještě potkají. A možná ne. A kdyby ne…mohlo to naposled dopadnout i hůř, než takto.

 

Kapitola 74:  Jace Beleren

Jace vchází do Vrasčiných komnat. Ptá se po ní, ale je tu jen Storrev. Bohužel „královninu choti“ nemůže říci nic bližšího. Jace chce, ať mu tak neříká. Takže Bývalý Živoucí Guildpact?ptá se ho elfka-lich. Ne, jen Jace. To zase nejde přes jazyk Storrev, bytosti zvyklé na formality. Tak se shodnou na panu Belerenovi. Jace se rozhodne, že na ni počká. Smrt Liliany na něj ještě plně nedolehla, ale určitě se tak brzy stane. A pak si musí s Vraskou promluvit, co dále.

Kapitola 75: Vraska

Vraska se vrací za Baanem, aby mu řekla, že vše šlo podle plánu. Najde ho. S širokým úsměvem, a stejně širokým řezem v hrdle. Chybí mu už i levá ruka, byť mu ji někdo podle nepřítomnosti krve uřízl až dost dlouho poté, co ho zabil.

Chvíli přemýšlí, zda je to jen další atrapa – další z Baanových několikavrstevnatých plánů. Ale v duchu tuší pravdu. Baan je mrtev,  zabil ho někdo, kdo přesně věděl, kde ho najde. Kdo věděl, že Vraska lhala. Dříve, než jí mohl prozradit svůj plán. Všechno, včetně svého tajnůstkaření před Jacem, udělala zbytečně.

Podívala se na Baanovu mrtvolu a jeho ironický úsměv. Ironie. Teď měla důkaz o Baanově smrti, ale nemohla ho použít. Naopak ho musela zničit, aby ho nikdo nemohl použít proti ní. Ale to je pro Golgari denní chleba.

Kapitola 76: Krysička

Krysička se vrátí do Orzhovy. Má za sebou super noc se svou matkou, a viděla – a byla viděna – i se svým otcem Ganem a Borborygmem, když přišli ze setkání gildovních vůdců. Dozvěděla se, že paní Liliana a Dovin Baan jsou prý mrtví. Samozřejmě jim něřekla, co se stalo na Gobakhanu a Dominarii. Tedy řekla, vlastní verzi. Vyšplhala se do okna a když skočila do pokoje, připletla se pod nohy Blaise, která ji málem přišlápne. Krysička jí sebere z podnosu misku s cukrátky. Po pár omluvách a vtípcích, kdy Krysička zase misku vrátí, přísahá stará komoří, že se fakt bude snažit slečnu Araithii jednou spatřit, aby „té ubohé duši“ mohla posloužit lépe.  Krysička má slzy v očích. Sice jí stále mrzí ztráta „pana Vajíčka“, ale nyní je šťastná.

Kapitola 77: Madam Blaise

Blaise odchází od Teya a Krysičky s úsměvem na rtech. Jsou spolu tak sladcí.  Rozdá pár rozkazů služebnictvu a odchází. Je spokojena. Vždy ji těší dobře odvedená práce pro lidi, kterým slouží. Všichni ji zdraví, protože ví, že kdyby to nedělali, mohlo by občas dojít k tomu, že náhle zjistí akutní nedostatek toaletního papíru, nebo něčeho podobně důležitého.

Když je dost daleko od Orzhovy, zabočí za jeden roh…a promění se ve vysokého cizího muže. Mávne rukou nad miskou cukroví, kterou vytáhne ze svého šatu, a ta se promění v uťatou ruku Dovina Baana. Když opustí uličku, je z něj mohutný rakdoský démon. O pár bloků a podob konečně dorazí do Šeropláště, sídla Rodu Dimir, a nabere podobu Lazava.

Zatím ale dusá ulicemi v podobě démona.  Myslí na mladou Araithii. Samozřejmě že o ní ví, už dekádu a půl. Její unikátní schopnosti si všimnul a rozhodl se jí využít. Nebyla jediné z dětí, které takto zrekrutoval. Což, těsně před Bolasovým příchodem zrekrutoval mladého Merritsona, i když jeho potenciál nebude tak velký, jako u Araithie.

Pamatuje si na to jako teď. Když mu řekli, co se narodilo v gruulském teritoriu. Šel tam tenkrát v podobě kentaura Boruva, ale musel se rychle proměnit, když tam našel pravého Boruva. Byl připraven, že uvidí prázdnou kolébku, ale kupodivu ji viděl. Její Kletba nevýznamnosti na něj nepůsobila.

Pro něj nebyla Araithia Shokta nikdy bezvýznamnou.

Za ty roky si z toho udělal skoro hru. Pravidelně se jí připlétal do cesty v různých podobách, a dívka ráda poznávala „nové lidi“, kteří ji vidí. A jindy se jen držel poblíž a sledoval ji, dávaje pozor, ať neprozradí, že ji vidí.

Krysička si doteď myslela, že je Bezgildovní, ačkoli v reálu byla dávno uvedena do Dimiru, a pak ji nechali na to zapomenout.  Ve skutečnosti ji Lazav dokonale vymyl mozek a vytvořil jí zcela novou identitu – Atkoše Aithiaru. Až se trochu styděl, že prostě převrátil její jméno naopak, ale byla tehdy tak malá, že jednoduchost byla zapotřebí. A překvapivě, nikdo si nespojil Atkoše, legendárního dimirského vraha, s Araithií. Pravděpodobně pomohlo i to, že Atkoš si o sobě myslel, že je upír mužského pohlaví, a tak se i choval. Nikoho nikdy nenapadlo, že Atkoš a Krysička jedno jest.

Noc předtím v podobě Blaise přišel za ní a oslovil ji jménem Atkoš Aithiara, což ji uvedlo do hypnotického tranzu. Pak jí zhuštěnými myslodepešemi předal úkoly. Pak ji poslal pryč a Teyovi ukázal předpřipravený lístek. Poslal ji samozřejmě zabít Dovina Baana, o kterém dávno věděl a sledoval ho už od prvního příchodu na Ravnicu a jeho zřízení. A Dovin Baan, jako ostatně každá jiná Atkošova oběť, neměl šanci proti vrahovi, kterého nemohl vidět.

Pak ji naprogramoval, aby šla za matkou a ráno se vrátila do Orzhovy s Baanovou uťatou rukou. Její vtip s miskou cukroví byl jen způsobem, jak zamaskovanou ruku předat Lazavovi.  Ona sama si nic nepamatuje. Lazav se až stydí, protože to byl nakonec on, kdo se prozradil, když o ní mluvil jako o slečně Araithii, ačkoliv mu Teyo a Kaya nikdy neřekli její skutečné jméno.  Nikdo si toho nevšiml, ale to nevadí. Lazav si podobné chyby nesmí dovolit. Ne teď. Ne na téhle křižovatce.

Zahne za roh a promění se krásnou elfku, inspirovanou trochu Emmarou, ale myslí přitom na Vrasku. Gorgona to ještě neví, ale už jí má v hrsti. Ve vhodnou dobu jí ukáže levou Baanovu ruku a objasní jí, že jí její lži a tajnosti přivedly pevně pod kontrolu Dimirů.

Je mu trochu líto, že Araithii nestihl vyzpovídat o jejích dobrodružstvích na jiném světě. Aby se s ním podělila o vědomosti, co načerpala při cestách s Kayou.

Ale na to bude čas. Na jednu stranu mu bylo líto, že Atkoš a Krysička budou nyní čas od času mimo Ravnicu, a nelíbilo se mu o jejich služby přijít. Ale čím dál více se mu ta myšlenka líbila. S Krysičkou a jejím spojedectvím s Kayou konečně ruka Dimirů dosáhne i mimo tento svět.

A v Multiverzu plném nepřátel a potenciálních (dočasných) spojenců může mít Atkoš brzy toho hodně na práci…

 

Kapitola 78: Ral Zarek

Komoří Maree svolává setkání Izzetské ligy. jsou tu všichni Izmundi a každý v Lize, kdo něco znamená, od Mizzix po Šéf-chemága Varryvorta. Dokonce i Niv-Mizzet, ač oficiálně s Ligou už nemá a nemůže mit nic společného. Maree se snaží sesadit Zarka z čela Ligy, protože podle ní selhal ve svém úkolu. Nakonec se tak nestane a Rala skoro jednohlasně podpoří, k Mareeině zklamání.  Ral tedy zůstává v čele gildy, Maree pochválí za její oddanost Lize a naloží jí nové úkoly, protože zatím prakticky neměl šanci skutečně působit jako gildovní pán Izzetů. A ani si teď není jistý, jestli celou dobu vlastně tohle opravdu chtěl.

Chce domů. Chce za Tomikem. Teď, když je Kaya zpátky, může Tomik zase odstoupit a mít víc času na Rala. A Tomikův čas, lásku a péči bude nyní Ral potřebovat jako sůl.

Ale když přijde domů, najde tam jen lístek…

„Gildovní záležitosti. Přijdu domů pozdě. Miluju tě. -T.“

Kapitola 79:  Tezzeret

Tezzeret se přenesl do malého dřevem obloženého pokoje. Jako by se rozbalil z prázdnoty v jeho hrudi. Rozhlédne se. Ne, tohle je mu už malé. Ale je pragmatik. Po chvíli se zavlní zrcadlo za ním a z něj vystoupí Poutnice.

Tezzeret se zeptal. „Fungovalo to?“

Poutnice odpověděla. „Bohužel ne. Ral se ke svému selhání přiznal. Netušil jsem, že to v sobě má.“

¨Popravdě, ani já ne.“

Poutnice konstatuje, že tím pádem na Zarka nic nemá. Zatím. Ale má pevně pod palcem Vrasku, která je navíc v nejistotě, odkud problém přijde.  To Tezzereta činí o maličko méně naštvaným.

Poutnice se ptá, zda Tezzeret opravdu opustil svou pevnost na Esperu, jak tvrdila Poutnice. Skutečná Poutnice. Tezzeret na to, že ano.. původně to byla velmi přijatelná cena za ovládnutí Zarka a Izzetů, ale nyní se zdá, že přišel o vynikající základnu zbytečně.

Prý mu to Lazav vysvětlí. Tezzeret se posadí a má podezření, že Lazav očaroval křeslo tak, aby bylo pohodlné. Tuší, že si Lazav myslí, že jej tímto ukonejší a že jej ovládá. Měňavec ale brzy zjistí, že je tomu jinak, pomyslí si Tezzeret a sevře pevně křeslo svou etheriovou dlaní. Zapraská to a kouzlo pohodlnosti pomine. Lazav mu vysvětlí, že má důkaz, že ani Vraska, ale ani Chandra Dovina Baana nezabily. Přinutí ji podporovat Dimir při hlasování o mezigildovních záležitostech pod pohrůžkou odhalení její lži. A navíc – Vraska  stále nemá plnou kontrolu nad Golgari, protože Baana zabil dříve, než jí jej prozradil.

Chaos v Golgari se bude hodit, říká Tezzeret. A co Orzhov?

Lazav konstatuje, že nová struktura tří lídrů – Kaya jako ceremoniální „maskot“, Tomik jako navenek oficiální vůdce a Teysa jako reálná moc – se sice Teyse mohla zdát chytrá, ale ve skutečnosti ji to činí velmi zralou pro infiltraci…

„Tedy tři naše, sedm zbývá.“

„Nezapomeňte na Simic.“

„Aha. Tak čtyři naše, šest zbývá.“

„Přesně. Naše plány pokračují dle plánu.“

Kapitola 80: Ana Iora

Ana přemýšlí, co má dělat. Má zase utéci, a nechat Kayu, aby jí pronásledovala a zabila? Málem uteče. Málem. Ale pak, aniž sama ví proč, sejde dolů do hostince a tam je najde. Zeptá se, zda je tu Krysička. Jistě, odpoví Kaya. Ana se soustředí a uvidí ji. Ta ji pozdraví „Ahoj, paní Ano!“ Když se zeptá, jak přišla na její jméno, Krysička jí s úsměvem řekne, že všechno z ní nyní křičí, že je Ana. A ten kus kamene, co vydává za svoje srdce, kousek pookřeje, když si uvědomí, že to děvče je fakt rádo, že má Anu Ioru z Fiory ve vém životě.

Ano. S těmihle jí bude lépe, než se Stráží. Navíc Stráž musí věřit, že je mrtvá. Už nikdy neuvidí Jace…

Kapitola 81: Jace Beleren

Jace a Vraska jsou v posteli, jeden druhému v náručí. Vraska mu pověděla vše, úplně vše. Včetně toho, jak zneužila zranitelnou Chandru pro svoje plány. Jak zradila i gildy. Ale jak si myslela, že výsledek za to riziko stojí. Za každou cenu. Ale Jace i bez čtení myšlenek cítí, že si Vraska není jista, zda v té ceně nebylo zahrnuto i to, co je mezi nimi.

Všichni máme tajemství, dostane Jace ze sebe, a znovu tak zradí Chandru i sebe sama.

Ticho. Třaskavé. Oba čekají, co ten druhý řekne. Jace nakonec promluví a zeptá se jí, zda s ním půjde na Vryn. Když má nyní vzpomínky zpět, rád by se tam vrátil a prozkoumal zblízka znovu svou minulost a původ. A chtěl by to rozhodně sdílet s tou, kterou miluje.

A Vraska chce jít s ním. Opravdu. Hodila by to za hlavu, ale ten, kdo zabil Baana, je někde tam venku. A kdyby šlo jen o ni, tak to riskne, kvůli jednomu týdnu s ním. Ale Roj…Roj je zranitelný.  Díky ní. A ona jej tak nemůže nechat napospas.

Jace jí rozumí.  Ale v nitru ví, že si vždycky zvolí Golgari před ním. A snad to ani není takhle špatně. Ale také ví,co to znamená.

Spáchá pro Golgari jakýkoli hřích a pak se mi z něho vyzná. Já to buď pochopím a vezmu jako hotovou věc, nebo ne – a pak je mezi námi konec. Já a Vraska…to jako pár prostě nezvládneme.

Ale nechtěl se ještě vzdát. „Rozumím, proč musíš zůstat. Rozumíš ty, proč musím odejít?“

„Ano.“ Vděčně ji políbil. I ona jeho. Znovu se milovali, zoufale, jako by nechtěli jeden druhého pustit, už nikdy.

Pak se Jace osprchoval a oblékl do šatů, které mu Storrev připravila. Podíval se na ni zpět do postele … nahou, přitažlivou, ale zároveň snad i trochu . .vyděšenou?

I já se bojím, pomyslel si Jace.

Jemně ji políbil na rty. „Vrátím se brzy,“ řekl. „Jak budu moci…“

„Budu tady,“ řekla. „Čekat na tebe.“

Políbil ji ještě jednou. Pak si v hlavě vyvolal mlhavou vzpomínku na Vryn a sféroportoval pryč…

PROLOG

Fiora

Kaya, Teyo, Krysička a Ana spolu večeří. Ana konstatuje, že je a byla nekromantka, více od ní čekat nemohou.

Kaya v reakci na tovzpomíná na uplynulých šest let, coby samotářská nájemná vražednice skákající ze světa na svět a odesílající živé na onen svět a mrtvé definitivně do zapomnění.  Teprve nyní cítí, jak skutečně osamělá byla. Ale s nimi jí je dobře. Dokonce minulou noc se jí konečně podařilo vyplakat, byl to očistný pláč, který tak dlouho potřebovala – pro Gideona, Dacka Faydena, Hekaru (její tragickou smrt a vzkříšení, které ji stálo kus sebe sama a přátelství s Krysičkou) A pro sebe. Konečně nechala to všechno dolehnout.

Odpoví Aně, že ona sama je vražedkyně duchů, a také nic jiného nebude. A Krysička je  zlodějka, dodá Krysička. Teyo ale říká, že ji nikdy neviděl ukrást něco někomu, kdo by to fakt postrádal. Jasně, na to Krysička – proč, když může krást těm, kterým to chybět nebude? S kamenným výrazem jí Ana řekne, že je nestvůra. Všichni se rozesmějí.

Kam tedy teď? Ptají se. Kaya má nápad. Je tu jedna věc, se kterou jí Bolas slíbil pomoci, aby ji motivoval mu pomoci v jeho plánech. Teď to asi ale už logicky neklapne.

Bolasova pomoc vždycky pomohla jen Bolasovi, říká Ana.

Ano, na to Kaya. Sama si není jistá, zda v té záležitosti neměl sám pařáty, aby ji pak mohl využít. Ale nyní je načase se tomu postavit čelem.

Dnes přespíme zde v hospodě. A zítra se společně vydáme na Tolvadu…můj domov.

KONEC

 

Doslov a komentář

Takže to bychom měli. Po roce, co War of the Spark: Forsaken vyšla, máte konečně shrnutí. Co na něj říkáte?

Jako první se musím samozřejmě vyjádřit k onomu „elephant in the room“, jak říkají anglicky mluvící. A to je hlavní kontroverze, kterou Forsaken vzbudilo.

Chandra a Nissa. Nebylo příliš složité si všimnout, co mají Wizardi s tímto párem za lubem. Už od Kaladeshe zde existovaly náznaky toho, že se mezi Chandrou a Nissou, i na základě prožitých dobrodružství, formuje něco více, než jen kolegiální vztah ze Stráže. Na Kaladeshi se tak u Chandry rozvíjely dva vztahy najednou – Liliana fungovala jako starší sestra a částečně mateřská postava (do návratu Pie Nalaar), a mezi ohnivou Chandrou a odtažitou Nissou vznikal skutečný vztah. Zároveň Wizardi stejně jasně dali najevo, že přes románek Chandry a Gideona popsaný v Očistném ohni (který, ruku na srdce, vykresluje Chandru maličko jinak, než povídky chronologicky po něm, a jeho kanoničnost je tak drobet s otazníkem) jej Chandra bere skutečně nyní jako staršího bratra a ochránce. V rozhovorech pak Wizardi potvrdili, že je Chandra zamýšlena jako bisexuální až pansexuální postava.

Po prohře na Amonkhetu Nissa po sféroportaci na Dominarii stráž opustila a Chandře tím částečně zlomila srdce. To ji nicméně motivovalo k seberozvoji pod Jayou Ballard, která jí až nyní prozradila svou pravou identitu.

Chandra a Nissa se pak znovu potkaly při Válce jisker, a na jejím konci si po porážce Bolase vyznaly lásku.  Podotýkám, že tuto knihu napsal, stejně jako Forsaken, Greg Weisman.

Fanoušky neurazil jen fakt, že Weisman tento vztah rozstřílel na kusy. Koneckonců, Chandra se očividně má potýkat s PTSD a syndromem přeživší, s čímž souvisí její citová otupělost a emocionální prázdnota. Šlo o způsob. Překlad citace máte nahoře. Weisman se vlastně předchozímu vývoji vysmál, Chandřiny bi- sklony označil jen za poblouznění, a cit k Nisse označil za platonický.  To se mnohých lidí, kterým se tahle rozmanitost líbila, velmi dotklo.

Situaci nepomohl ani fakt, že v knize se rozvíjí v nepříliš ukrytých náznacích vztah mezi Teyem a Krysičkou, náctiletými postavami. To bylo dáváno do spojitosti s angažmá nového „vedoucího příběhu“.

Nic Kelman, který se jím stal, je sám svým způsobem spisovatelem. Debutoval kontroverzní knihou Holky, která je v podstatě věnována celá tomu, jak zvrácení zbohatlíci v Americe, nevěda, co ještě by mohli, ukájejí své touhy prostřednictvím náctiletých dívek v klubech, stripshow,  a podle autora vás „zavedou do temných zákoutí mužské touhy“… divte se pak, že v knize práve vztah mezi náctiletými (byť nijak konkrétně nerealizovaný kromě pošťuchování) je.

Horší jsou ostatní důsledky pravděpodobné Kelmanovy „vedoucí ruky“. Vztah Chandra/Nissa, budován tři roky, zničen. Poté, co to byl sám Greg Weisman, který ho na konci War oživil a dal lidem naději. Vztah Jace/Vraska, jedno z nejlepších překvapení příběhů posledních dob (povídky z Ixalanu patří k tomu nejlepšímu, co bylo za poslední roky napsáno, s excelentním vývojem postav) – ne-li přímo zničen, pak naveden na kolizní kurs s ledovcem, se zablokovaným kormidlem – Jace jako by se propadl zpět do módu nejistého nedospělého, Vraska opět nesvobodná, což byla její největší obava. Další dva roky vývoje na hadry.  Ral a Tomik Vrona, nastínění v Django Wexlerově Před bouří – no minimálně něco podobného, s náznakem nesnadné budoucnosti.

EDIT: Podařilo se mi dohledat komentář Grega Weismana. Když psal tyto knihy, prostudoval si příběh a budovaný vztah Chandra/Nissa jej prý velice zaujal. Ve stejnou dobu ale dostal od Wizardů info, že s ním není do budoucna počítáno. Proto se rozhodl jej ještě naposled uctít tím, že na konci War si obě vyznaly lásku, a pak jej nechal rozpadnout hlavně coby důsledek Chandřina stavu. Chtěl, aby poslední kapitola uzavřela jejich vztah sice ve výsledku smutně, ale pochopitelně. Jeho původní návrh ale prošel ještě skrz kreativce u Wizards a Del Rey, a dopadlo to, jak dopadlo. Každopádně se omluvil…

Liliana. Další oběť PTSD, většinu času zvažuje se zabít, a je ochotná se obětovat. Jako ano, má to být kontrast k jejímu celoživotnímu sobectví, ale šlo to snad udělat i lépe. Poté, co Garruka vyléčila magie Kalichu věčnosti, je nyní osvobozena od Závoje i Liliana díky deus ex machina Uginova Kamene duše. Kdo a co je Krkavčí muž? Stále nevíme.  Také to není zrovna asi to, co si lidé po těch letech představovali.

Druhým deus ex machina je Kayina schopnost brát s sebou díky nehmotné formě někoho jiného. Když Ugin sféroportoval z Ravnicy s (jiskru už nemajícím) Bolasem na konci War, Bolas byl cestou (i přes zcela jistě mocnou ochranu Ugina) oslepen a popálen. A nyní to jde jen tak? Díra zvící Teferiho jiskry jen tak „vydestilované“ Jhoirou zpět ze Shivu pomocí Manové továrny…

Jediný skutečně zemřelý je nakonec Dovin, ironicky ten nejzajímavější. Tezzeretův vzestup se dal odhadnout, oceňuji i to, že Weisman zachoval v náznacích jeho prchlivost, ale ruku na srdce – jeho chování, ve smyslu toho, že všechno má promyšlené šest kroků dopředu a v podstatě jde všechno podle jeho plánu, už jsme zažili celé ty roky s Bolasem.

To samé Lazav a jeho intriky. Po třech návštěvách Ravnicy jsme prakticky zase ve stejné situaci, jako před tou první. Gildy spolupracují a Dimir je infiltruje, aby získal kontrolu. Zápletka Krysička/Atkoš … opravdu nevím, co na to říci. Čekal jsem něco jiného, snad i Krysiččino povznesení a nějaké rozuzlení její specifického stavu. Nikoli „všechno má pod palcem Lazav“.

Nenajdete tady snad jediného člena „main cast“, který by z téhle knihy vyšel alespoň trochu pozitivně. Tedy kromě Liliany, Kayi a Teya (i když ten asi nebude rád, až zjistí, že jeho milá si občas myslí, že je upíří muž a elitní vrah).

Válka jisker je přirovnávána k Avengers : Endgame, se kterou se kryla v termínech vypuštění. V mnohých ohledech najdeme společné prvky – smrt Gideona/Tonyho Starka, mnoho obětí, porážka zla za velkou cenu… po Forsaken to vypadá, jako kdyby  Peter Parker byl tajně ovládán Sinister Six,  Pepper Potts propadla pití a rvačkám, Hawkeye začal mlátit svou oživlou manželku a odešel od rodiny…no dosaďte si dále sami, co chcete.. I přes všechny věci s Chandrou a ostatními vám po téhle knížce zůstane taková divná pachuť. Ne tak hrozná, jako po Stoverově Test of Metal, který mi přišel jako vyslovený výsměch všem fandům MTG příběhům a jejich touze po konzistenci a slušné úrovni psaní, ale přece.

Jak to bude dále? Díky tomu, že uplynul rok od vydání, víme následující:

  • Chandře vyšel první díl komiksové série (a nakonec i jediný). Díky konfrontaci s Tibaltem a za pomoci Ajaniho překonala svou PTSD, vyplakala se mámě, a nyní bude více, jako předtím, snad jen dospělejší. Co to znamená do budoucna pro ni a případně i Chandru? Uvidíme.
  • Jace se měl objevit s Chandrou v komiksu na Alaře, ale komiks byl zrušen. Objevil se na Zendikaru, kde se potkal s (opět uzavřenou a jen na sebe a Zendikar se soustředící) Nissou, ale nezaznělo zde vůbec nic o Vrynu, ani o vztahu Nissa-Chandra.
  • Kayu potkáme na Kaldheimu. S kým dalším a jak, to nevíme.
  • Wizardi na backlash ohledně Forsaken zareagovali a fandům se omluvili.
  • Organizace sdílení příběhů prošla dalším veletočem. S povídkami k War of the Spark, která byla jen převyprávěním (zkráceninou) Weismanovy knihy, opět ohlásili Wizardi konec příběhů zadarmo. Předtím tedy ještě přes léto dozveřejňovali prequel od Djanga Wexlera Před bouří, který nesmyslně vyšel (a doplnil díru) až v létě 2019.  Vzápětí jsme dostali placený e-book Zmatečná výprava, který se odehrával na Eldraine. Jak víte i z mého rozboru, nebylo to špatné čtení.  Pak v listopadu vyšlo Forsaken, a vlna nevole a nespokojenosti způsobila, že Wizardi nevydali (oficiálně kvůli reakcím, které je donutily k hloubkové revizi toho, jak k příběhům přistupovat) plánovaný e-book k Theros Beyond Death, což reprezentovalo (zejména u takto očekávaného návratu a neodvratného rozuzlení linie Elspeth) další dno. V reakci na to jsme s Honzou Charvátem napsali vlastní verzi tohoto příběhu, který si můžete na MUDRCi přečíst. Ikoria už zase e-book (placený) měla, a ne úplně špatný – bohužel pro změnu celkem odporující informacím z karet (více zde). No, a se Zendikar Rising se vrátily zase týdenní příběhy, byť jen ve zkrácené verzi (5 povídek + 4 spin-offy).  I ty jsme pro vás přeložili. Jak to bude dál, nikdo neví.
  • Kromě jednoho oznámení. Loňskou omluvu ohledně Forsaken některé země blokovaly (namátkou Rusko a Čína), kvůli  ujištění, že Chandra bude pokračovat v cestách multivesmírem a mít vztahy s dalšími postavami, nezávisle na pohlaví. Wizardi oficiálně deklarovali, že pokud některé články budou v určitých zemích blokovány, pak ať. Kvůli tomu nebudou měnit náplň povídek, budou se snažit mít rozmanitou plejádu postav, se kterou se může identifikovat leckdo, a nebudou se kvůli tomu přizpůsobovat místním „trhům“.
  • Zatím neexistuje jediná informace o tom, že by Nic Kelman na svém místě skončil…

A to už je opravdu všechno.  Již tento týden bychom se snad měli dozvědět první informace o příběhu Kaldheimu. Stay tuned 😉

Přeji krásný čas předvánoční, dávejte na sebe pozor a opatrujte se, milí čtenáři.

Honza Adam

Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vaší vlastí stránky.

3 komentářů k “Válka jisker II – Opuštění, závěr”

  1. Bartimeius napsal:

    Díky za překlad a shrnutí, Honzo, skvělá práce jako vždy. Myslel jsem si, že tohle už mě nerozhází, ale mýlil jsem se. Na druhou stranu Greg už teď nevypadá jako taková nestvůra, když to pak ještě prošlo přes Wizardy. A upřímně se obávám, co s příběhem ještě vyvedou

  2. Povaleč napsal:

    Díky za překlad a shrnutí, bylo to zajímavé, magic už moc aktivně nesleduji, tak jsem rád, za shrnutí toho podstatného. Mrzí mě, jak to s příběhem vypadá, přijde mi to to jako důsledek orientace na krátkodobý zisk a neochoty dát autorům volnou ruku. Přitom třeba povídky ke core setu 2019 od Kate Elliot se mi líbili opravdu moc.

Zanechte odpověď