Příběh Glissy Hledačky Slunce I. – Měsíce Mirrodinu, část I.

Milí kamarádi, sice nás čeká nyní Ravnica III, ale té se budeme věnovat později až až. Tak co kdybychom si na oddech dali jeden blok, který jsme ještě zatím nepopsali? Pojďte se s námi ponořit do tajů prvního příběhu z kovového světa…. 😉

 

 

 

 

 

Mirrodin, umělý svět zahalený tajemstvími. Informace jsou dostupné jen pár vyvoleným, a každý krok, každá akce jeho obyvatel je monitorována a zaznamenána tyranskou bytostí neuvěřitelné síly. Každých pár let se obří mechanická monstra známá jako vyhlazovači proženou kraji a zdecimují jejich populace, aby vzápětí zase zmizeli stejně rychle, jako se objevili. A na tomto krutém světě plném cenzury se jedna mladá, nezávislá elfka snažila rozplést pavučinu tajemství a odhalit tajemství Mirrodinu. Tou elfkou byla Glissa Hledačka Slunce.

 

 

Tenhle svět páchne po cizím zásahu. Někdo, nebo něco, vzdoruje moci bohů a utváří tento svět podle sebe. Chci tomu udělat přítrž.“

Glissa prožila poměrně neklidné dětství ve osadě jménem Viridia, v pralese zvaném Spleť, který stejně jako vše ostatní na Mirrodinu byl dočista vytvořen z kovu. Její otec byl poměrně vysoce postaveným členem Viridianské rady, a díky tomu mohla žít v relativním luxusu. Na druhou stranu si i díky tomu od ní drželi vrstevníci odstup a neměla mnoho přátel. Navíc ji poměrně často trápily podivné vize zvané „záblesky“ (neplést s „blikanci“ ;-)), ve kterých se jí zdálo o podivných světech, kde žila zvířata pouze z masa a bez kovu, a kde stromy byly ze dřeva.

Jak postupně stárla, záblesky byly stále intenzivnější. Glissa se snažila přesvědčit své přátele, aby nepodstupovali pravidelný odmítací rituál, ale  ti o tom nechtěli ani slyšet – všichni kromě Kanea. Glissa byla nakonec k rituálu donucena. Odmítací rituál se konal každých sto měsíčních cyklů za konvergence všech čtyřech sluncí-měsíců.  Během této doby byli jejím jediným zdrojem útěchy Kane a její vlastní rodina, včetně její drzé mladší sestry Lyese. V této době se o ní také začal ucházet jiný elf jménem Banryk. Glissa jeho neomalené pokusy odmítla. Pramálo tušila, že její poměrně klidný životní styl bude záhy převrácen vzhůru nohama šokujícím odhalením.

Pár dní před svou druhou odmítací ceremonií byla Glissa s Kanem na lovecké výpravě v lese, když ji znovu postihl záblesk. V něm byla ona sama bytostí jen z masa a kostí v podivném pralese ze dřeva. Ačkoli jí to málem stálo život, neboť díky dezorientaci málem spadla do hlubin, nakonec to zvládla a rozptýlena Kaneovými nesmělými otázkami jej pozvala na večeři se svou rodinou.

Těsně před večeří měli Glissa a Kane moment jen pro sebe, a ona se mu tak svěřila se svým podezřením, že před nimi Tel-Jiladští trollové něco ukrývají. Pochybovala před Kanem o nutnosti absolvovat odmítací rituál, který vymazává vzpomínky, a požádala jej o pomoc v pátrání po tajemstvích trollů. Kane, coby jeden z Tel-Jiladských vyvolených, nicméně odmítl trolly zradit. Ale slíbil Glissa, že o jejích pochybách a žádosti nikomu neřekne. Zrovna v tu chvíli ale přišla do místnosti Lyese, jako vždy flirtující, a pokusila se přitáhnout jeho pozornost.

„Potřebuji, abys mi porozuměl. Přečetla jsem Strom –  úplně celý. Strom příběhů sahá jen několik set cyklů nazpět. Nejstarší runy byly vymazány. Vím, že existují mnohem delší dějiny, než se nás snaží přesvědčit. A jedinou možností, jak se dozvědět, co před námi trollové skrývají, je neúčastnit se rituálu.  Musím to udělat, Kane, a chci, abys do toho šel se mnou. Potřebuji tvou podporu. Potřebuji…tebe.“

Té noci spala Glissa velmi neklidně, nemohla přestat myslet na události předchozího dne. Nakonec se rozhodla, že Kaneovi hned ráno popíše svůj záblesk. Konečně usnula. Pak si jen uvědomovala, že se probudila, neboť vycítila v domě vetřelce. Ač se jim snažila postavit, měli ve tmě výhodu a přemožena byla nacpána do pytle.

O něco později Glissu z pytle pustili ven, a s překvapením zjistila, že jejími únosci nebyl nikdo jiné než samotní Tel-Jiladští trollové, kteří ji přivedli před svého vůdce, Staršinu Chuntha.  Chunth rozrušené Glisse vysvětlil, že ji unesli pro její vlastní dobro a ochranu. Dále jí řekl, že každých sto cyklů se ve Spleti objeví kovová monstra jménem vyhlazovači a zabijí nejlepšího bojovníka. Také jí řekl, že ať by se to snažila jakkoli popírat, nejlepším bojovníkem je bezpochyby nyní ona, a tak je nejpravděpodobnějším cílem jejich útoku. Když se ptala dál, Chunth jí objasnil, že vyhlazovači neřešili další oběti – prostě se vždy objevili v obydlí oběti a zabili všechny, koho tam našli. Glissa se smrtelnou hrůzou vyběhla ochránil svou rodinu.

Nemaje zbraně, v rychlosti popadla starý meč, který Chunth ukrýval pod postelí. Když sbíhala dolů po Stromě příběhů, srážela strážné trolly, a celou Viridií se zároveň rozlehl alarm varující před bezprostředním útokem. Bohužel, dorazila domů příliš pozdě. Doma našla jen skvrny od krve na zemi a stěnách, a utržený zakrvácený pramen Lyesiných měděných vlasů. To jí prozradilo vše. Pak uslyšela, jak vyhlazovači drtí nábytek v jiné místnosti.

Šílená žalem a hněvem Glissa zaútočila na vyhlazovače a zničila jich několik mocným výbojem zeleného ohně z Chunthova meče, který zdánlivě vypařoval kov. Jenže jich bylo stále mnoho a Glissa se musela bránit jejich kovovým čelistem a čepelím. Překvapena zjistila, že vyhlazovači jsou kompletně kovoví, což znamenalo, že je někdo musí ovládat.

“Zaplatíte za smrt mé rodiny, i kdybych měla sama zemřít!”

Najednou se vyhlazovači otočili a začali dům opouštět. Glissa se pokusila jednoho z nich přibodnout mečem k zemi, ale meč se vzpříčil v kovovém krunýři a při pokusu jej vytrhnout v něm uvázla i Glissina noha. Vyhlazovači se začali zahrabávat do země a Glissa ztratila vědomí.

Ke smyslům přišla později v absolutní tmě doupěte vyhlazovačů. Když se snažila uvolnit zraněnou nohu, všiml si jí Slobad, gobliní artificér a uprchlík, který zde našel útočiště. Slobad jí pomohl nohu uvolnit, ale mezitím se do ní dosatala infekce. Glissina magie sice zacelila ránu, ale infekce jí nezbavila, a každým dnem se její stav zhoršoval. Nakonec se společně rozhodli vydat se do Taj-Naru, leoninského města, aby tam nalezli léčitele.

 

Glissina zraněná noha je hodně brzdila, a pouť, která měla trvat jen pár dní, trvala několik měsíčních cyklů. Během strastiplné cesty do Taj-Naru se Glissa dozvěděla Slobadův vlastní tragický příběh. Artificér se narodil pod svitem modrého slunce, gobliny nazývaným Oko zkázy. Všichni goblini narozeni pod modrým sluncem byli tradičně obětováni vhozením to Velké pece. Nicméně Slobadovi se podařilo náhodou přežít a byl zachráněn Krarkovým kultem, skupinou gobliních vyhnanců, kteří věřili v Krarka, gobliního vůdce a kultistu, který vykonal pouť do nitra světa.  Slobad po nějaké době klan opustil a vydal se na cestu po Mirrodinu. Než dorazili do Taj-Naru, uběhly dvě kompletní (čtyřměsícové) rotace. Glissina noha byla v otřesném stavu.

Bohužel pro ně dorazili do Taj Naru ve vysoce nevhodnou dobu. Město bylo právě pod útokem legií kovových zombií zdánlivě přicházejících z olejovitých močálů Mephidrossu. Ačkoli byli nimové – tyto zombie – pomalí, jejich údery byly tvrdé a odolnost proti fyzickému zranění ohromná. Glisse se jich podařilo pár zabít Chunthovým mečem, ale bylo jich příliš. Nakonec museli do Taj-Naru proběhnout skrze pole kovoostřice.

 

“Ještě že jsou aspoň pomalí.”

 

Glisse a Slobadovi se podařilo proniknout do města tunelem, který Slobad postavil v době, kdy zde pracoval jako šéfarchitekt opevnění. Nicméně prakticky hned, jakmile vyšli na světlo, byli objeveni a pokládáni za vetřelce; a ihned zajati. Zbraně jim zabavili a hodili je do cely.

 

O pár hodin později stráže dovedly Glissu před Ushanti, starou věštkyni, k výslechu. Ačkoli léčitelé uzdravili její zranění, infekce byla nad jejich síly a Ushanti trvala na tom, že pouze samotný Kha může posvětit její uzdravení. Okamžitě pro Rakshu poslala. Mladý kha se brzy dostavil, poznal Slobada, a navzdory Ushantiným protestům, že Glissa je pro ně všechny nebezpečím, přivítal Glissu mezi ně coby přítele. Nařídil, aby nohu uzdravili, což Ushanti s velkými výhradami nakonec udělala.

 

“Nechápu. Co se tu teď stalo? Nejdřív jsem vetřelec, a teď zase host?”

Pár dnů po konfrontaci s Ushanti se Glissa postupně dozvěděla o tom, co leoniny sužuje. Raksha jí řekl, že útoky nimů se posledních pár měsíčních cyklů zintenzivnily a přesně čtyři měsíční cykly zpět byl Taj Nar napaden vyhlazovači. Glissa na základě toho usoudila, že vyhlazovači jsou programováni k nalezení a likvidaci nejlepších bojovníků každé rasy.  Ale než měla čas o tom více přemýšlet, vznesl na ni Raksha prosbu – svůj čestný dluh jim může splatit tak, že přivede pána nimů, který sídlí v Dolu šepotu uprostřed Mephidrossu, a požene jej ke spravedlnosti. K tomu Glisse a Slobadovi coby pomoc nabídl své elitní jednotky a také pterony, ještěroptáky, které leoninové využívají jako vzdušné oře.

O pár hodin později Glissa a Slobad na hřbetech pteronů pohlédli poprvé na Mephidross. Zemi zde pokrývala hustá černá polotekutá hmota, ze které se tyčily věže dmýchající do vzduchu nekrogenové výpary. V olejovitých bažinách se potulovaly patroly nimů a zabíjeli všechny vetřelce. Pteroni dovolili Glisse a Slobadovi sesednout, ale Rakshovy jednotky odmítly se byť jen dotknout země.

„Není čas. Už tu máme uvítací výbor.“

Dvojice se sotva rozkoukala, když na ně zaútočilo hned několik nimských hlídek. Glissa se je pokusila odrazit, ale pokud se měli dostat k Dolu šepotu, museli se dát na útěk dříve, než je obklíčí. Se Slobadem na zádech se Glissa snažila nepřátelským terénem utíkat, aby je setřásla. Nimové je ale našli, a Slobad usoudil, že je někdo musí ovládat.  A skutečně, za chvíli narazili na koordinátora. Sice Glissu ujistil, že jeho smrt nebude mít na nimy vliv, ale Glissa jej ve vzteku i tak zabila.

Slobad se objevil pouhých pár chvil potom, od hlavy k patě pokryt drosským hnusem. Podařil  se mu úžasný objev. Ve špinavé vodě zde ležel deaktivovaný golem. Glissa jej chtěla zničit, pokládaje jej za starý nimský výtvor, ale Slobad trval na tom, že jej opraví. Celou noc pak pracoval a Glissa nemohla díky zvonění a úderům jeho nářadí spát, když jej čistil a opravoval.

Hned druhý den se opravený golem osvědčil, když jako nic zničil obří nemrtvé monstrum, drosského sklízeče. Mimoto také našel a zajal sklízečova pána, ubohého Morioka jménem Yert, který byl zdrcen z toho, že bez svého monstra bude všem pro smích. Glissa se nad ním slitovala a slíbila mu nového sklízeče, pokud je dovede do Dolu šepotu.

Koukej, vem nás k tomu Gethovi, a my ti pomůžeme. Přinutíme ho ti dát dalšího…sklízeče. Oukej? Jen mi prozraď, proč nás Geth chce.“

Yert dovedl Glissu přímo do Dolu šepotu, kde měl přebýval Geth, jeho pán. Yert Glissu informoval, že si Geth chová coby sluho mocného upíra. Glissa tuto informaci naprosto ignorovala a nakráčela přímo  do trůnního sálu. Geth ji přivítal s radostí a okamžitě na ni upíra poštval. Stačilo ale jen pár okamžiků, aby pán Mephidrossu šokovaně zíral, jak Glissa upíra zneškodnila, zatím jen dočasně.

Glissa pod pohrůžkou, že upíra zničí definitivně, vytáhla Getha, co potřebovala. Zjistila, že Geth není takový, jak se na první pohled zdá. Někdo mu zaplatil lahvičkami s tekutým sérem, aby zaútočil na Taj Nar a zajal ji. Geth ji původně chtěl živou, aby mohl požadovat více séra, ale poté, co jej Glissa stála příliš mnoho poskoků, rozhodl se ji zabít. Glisse se nakonec podařilo Getha donutit k tomu, aby odvolal útoky na Taj Nar a stáhl nimy zpět do Mephidrossu. Potom ho ale s ledovým klidem znehybnila, sebrala mu poslední lahvičku séra a vydala se zpět do Taj Naru. Když golem spatřil lahvičku se sérem, pronesl své první slovo. „Memnarch“.

„Způsobils hodně problémů na to, jak málo ti zaplatili. Tohle si vezmu, pokud ti to nevadí. Mohla jsem tě zabít, ale věřím tomu, že tys moji rodinu nezabil. Uzdravila jsem tvého upíra, takže si udržíš kontrolu nad Mephidrossem, ale říkám ti, Gethe, dobře si pamatuj, komu vděčíš za život. Příště si vybírej své spojence lépe. Rozumíme si? Pojď sem, Yerte. Tady Yert přišel o svého sklízeče. Buď přistoupíš na to, že budeš nimy držet v Mephidrossu, nebo tě tady nechám svázaného a bude tady tomu šéfovat Yert. Jasný?“

Glissa dorazila zpět do Taj-naru během jednoho dne, a podařilo se jí získat audienci u Rakshy. Raksha neví o séru nic a doporučí Glisse konzultaci s věštkyní Ushanti. Krátce potom jsou Glissa a její společníci pozváni na oslavu vítězství, kde se Raksha ptá na původ jejich nového přítele golema a  Slobad vypráví epický příběh o tom, jak jeho schopnosti mechanika zachránily misi.

Po hostině se Glissa zeptá Ushanti na sérum. Stará leoninka nikdy tuto kapalinu neviděla, ale když ji ochutná, propadne do věšteckého tranzu a prorokuje, že Glissa přinese světu jen zmar a neštěstí. Pak pod náporem vizí zkolabuje.

O chvíli později dorazí do Taj Naru poslové přinášející zprávu o smrti prakticky celé letky pteronských jezdců. Jediný přeživší mluví o boji s podivnými stříbrnými dravci, kteří se najednou zjevili na obloze. Sotva to dořekne, Taj Nar je napaden přesně těmito bytostmi.

Leoninské zbraně nejsou schopny prorazit kovové krunýře létajících bytostí. Glisse se podaří zasáhnout do boje na pteronovi a po zničení jednoho z dravců zjistí, že stejně jako vyhlazovači jsou i tyto bytosti celokovové.  Glissa zničí ještě pár dalších, ale zbytek bytostí střílí po Taj Naru energetickými paprsky.  Zabity jsou tucty obránců i civilistů – mezi nimi i Rishan, dcera Ushanti a Rakshova kamarádka od dětství.

Ushanti dává Glisse vinu za smrt své dcery, a ve vzteku jí přikáže, aby opustila Taj Nar a nikdy se nevracela. Navzdory Rakshově ujišťování, že ji (kromě Ushanti) za útok nikdo neviní. Glissa, Slobad a Bosh odcházejí, rozhodnuti hledat odpovědi ve Spleti u trollů.

„Tel-Jilad, strom příběhů. Je nedobytný. Žádný vyhlazovač se dovnitř nikdy nedostal, a že to zkoušeli. Existují pouze dva vchody. Jeden je těžce hlídaný a druhý znají jen trollové – a já. A mimoto je načase, aby mi Chunth pověděl všechno, co ví, o osudu, jenž na mne hodil.“

Po cestě k Tel-Jiladu má Slobad potřebu pokračovat v Boshově opravě, a tak Glissa porkačuje za Chunthem sama.  Od starého trolla se dozví, že její rodina zemřela, aby Glissa mohla žít. Trollové ji unesli, aby zajistili, že naplní svůj – pro celý svět důležitý – osud, ale tím zároveň odsoudili její rodinu k smrti. Chunth jí také řekne, že „záblesky“ jsou prastaré vzpomínky na jiný svět, a že Mirrodin není jejich pravým domovem.  Objasní jí také původ séra –  je získáváno z bytostí známých jako světlomůry (blinkmoths)  rasou jménem vedalkenové. Vedalkenové sklízeli sérum po celá staletí, a jeho letitá konzumace je zmutovala do nynější podoby a kruté, chladné povahy.  Aby ochránil elfy od touhy po moci, vymazal Chunth nejstarší záznamy z kmene Tel-Jiladu.

„To zní skvěle, proč nevyužít sérum, aby se nám lépe žilo? Můžeme s ním ovládat vyhlazovače, nechat častěji pršet, rozšiřovat naše území….Aha! Už rozumím.“

 

Glissa se Chuntha zeptá na termín „Memnarch“, a troll jí potvrdí ty nejhorší obavy. Bude největší překážkou na cestě za jejím posláním.  Než jí stačí říci cokoi dalšího, do místnosti vpadne trollí zrádce a vypálí na Glissu energetický paprsek. Chunthovi se jí podaří zaštítit, ale je smrtelně zraněn. Zrádce ukradne Glissinu vialku se sérem a uteče. S posledním výdechem Chunth sdělí Glisse, že Mirrodin je dutý.

Glissa pronásleduje Chunthova vraha a narazí na Kanea. Řekne mu o vraždě a tel-jiladský strážce si vzpomene, že kolem něj prošel velekněz jménem Strang. Představa, že by vysoce postavený kněz spáchal něco takového, koliduje s Kaneovou oddaností službě, ale nenechá svou kamarádku z dětství na holičkách. Společně najdou Stranga uprostřed Kořene, mýtiny uprostřed Spleti.

„Moc. Vždycky jde o moc. Chunth ji měl, Strang ji chtěl.“

Díky pečlivě naplánované lsti Glissa a Kane polapí Stranga a donutí jej mluvit. Stejně jako Geth byl vedalkeny zaplacen, aby zabil Glissu. Chunth byl podle něho příliš starý a už mu to nemyslelo. Glissa vede Stranga zpět k Tel-Jiladu, ale objeví se opět kovoví létavci a Stranga zabijí, než se stihne doznat komukoliv jinému.

Glissa a Kane, vedalkenské létavce v patách, utíkají ke Stromu příběhů. Pronásledující dravci se vybourají do stromů a větví. Jakmile dorazí ke Stromu, vidí, že je něco sakra špatně. Tel-Jiladský Vyvolený opustil svůj post, mělo by to tu být vzhůru nohama. Namísto toho je tu mrtvolné ticho. Brzy zjistí proč.

Jakmile vyrazí z podrosti na průzkum, zaútočí na ni další létavci. Glissa je odrazí  a vzápětí společně s Kanem narazí na vedalkenského mága. Tomu se podaří zasáhnout Kanea kouzlem ze své hole – a vzápětí se veškeré kovové části, které tvoří Kaneovo tělo, rozpustí. Zbyde z něj pouze nehybné torzo a hromádka organické tkáně.

Kaneova smrt v Glisse cosi probudí. Zaútočí na mága, utne mu několik prstů a zničí jeho prokletou hůl. Ta exploduje a ve vzniklém chaosu vedalken uteče, předtím ještě ale Glissu varuje, že ať půjde kamkoli, aerophinové (létací konstrukty) ji dostanou. Pro rozzuřenou Glissu ale nejsou létavci soupeřem.

Glissa je zdrcená. Ve Spleti nikdy neměla moc přátel. Kane je mrtev a její rodina také, vypadá to, že za sebou nechává jen mrtvoly.  Celé tři měsíční oběhy apaticky truchlí pro Kanea, aniž by si to uvědomila. Probere ji až Slobad, který jí sdělí, že golem začal mluvit a začíná si pamatovat fragmenty vlastní minulosti. A také, že sám sebe nazývá Bosh.  Když Glissa porovná golemovy vzpomínky s legendou o prastarém gobliním kultistovi jménem Krark, kterou jí vyprávěl Slobad, rozhodnou se vydat do Oxiddských hor, někdejšímu Slobadovu domovu, aby golemovi osvěžili paměť.

„Potřebuji mluvit s vůdcem kultu. Chunth mi něco řekl, než zemřel. Že strážil jedno tajemství. Že prý je náš svět dutý. Kultisté věří, že Krark sestoupil do díry ve světě a našel tam další svět s jediným měsícem…sluncem.  Musíme Boshovi osvěžit paměť. Možná budou kultisté mít něco, co Boshovi pomůže se rozpomenout.“

 

 

 

Jak to bylo dále, si povíme někdy příště.

Od minulého týdne se nám totiž rozjely spoilery GRN  naplno, takže aspoň telegraficky shrnu to nejdůležitejší.

 

 

Guilds of Ravnica  – telegrafický zpravodaj

  • Máme již tři story spotlighty – Firemind’s Research, Guild Summit a Assassin’s Trophy. Zatímco Research toho moc neprozrazuje, Summit a Trophy ano. Isperia, vůdkyně Azorianů, svolá v atmosféře nedůvěry setkání všech gild a navrhne kooperaci. Nicméně, jak prozrazuje Trophy – Vraska očividně nesouhlasí, a Isperia skončí jako zbrusu nová socha, čímž Senát přijde o svou gildovní paní a vznikne mocenské vakuum.
  • už nyní víme, že dvě gildy v GRN a tři v Allegiance (celkem pět) budou pod Bolasovou kontrolou a ovládány skrze sférochodce spojené s Bolasem. U GRN je to jasné – Izzet skrze Rala a Golgari skrze Vrasku, což definitivně potvrzuje Dimir jako „good guys“, aspoň pro Ravnicu.  Azoriané budou na sto procent  po záhubě Isperie převzati bolasovským loajalistou, buď Dovinem Baanem nebo přímo Tezzeretem (koneckonců, co vidíte na tomto ukázaném obrázku?). Otázka je, kdo další ze čtveřice Gruul, Orzhov, Simic a Rakdos se přidá k Bolasovi, a kdo bude sférochodci, co je povedou.
  • V sadě najdete každou Guildgate ve dvou verzích, jednou „zvenčí“ a jednou „zevnitř“, se dvěma různými flavory odhalujícími jiné názorové proudy. Dozvídáme se tak například, že Ral skutečně „sebral“ Mizzetovi gildu pod nosem (a Ohňomysl to nehodlá nechat jen tak), že u Golgari se převrátily role a devkarinští elfové, za Savry i Jarada jedna z vládnoucích tříd gildy, jsou nyní utlačováni a opovrhováni podobně jako kdysi kraulové a další „nehodné“ rasy, že bojechtivá Aurelia je ochotna pomáhat ostatním, zatímco kdysi k pomoci Teyse ochotný Tajic je spíše izolacionista, a že i Trostani se ve svém postoji k jiným extremizují.
  • Opět zde budeme mít karty s „gejty“ pracující.
  • Máme také nové legendy pro Izzet a Golgari. Niv-Mizzet nese tentokrát prostý titul parun, znamenající jednak pán gildy, ale také originální signatář Guildpactu. Ti už mimochodem zbyli naživu jen tři – Niv, Rakdos a Azor, který je ovšem pro Ravnicu irelevantní. Niv i Devkarin Izoni jsou nicméně „jen“ rare, možná proto, že reálně nyní gildy vedou Vraska a Ral.
  • Po signetech, keyrunách, cluestonech tu máme přívěšky (lockety). Jsou to takové upgradované cluestony – stojí stejně, dávají dvě barvy many, ale místo zaplacení obou barev a obětování pro líznutí karty můžete zaplatit čtyři hybridní (takže nevadí, když jednu nemáte) a líznout dvě.

 

Držte si klobouky, bude to i nadále jízda. Tak zatím.

 

  • Honza Adam

 

Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vaší vlastí stránky.

4 komentáře k “Příběh Glissy Hledačky Slunce I. – Měsíce Mirrodinu, část I.”

  1. Odin napsal:

    Vdaka za pribeh Mirrodin (hoci ten plane strasnym sposobom pokazili v Return).

    Ku GRN: ku Azoriusu by sa krasne hodil Dovin. Nielen farbami, ale aj celou svojou filozofiou. Na Teza to nevidim hlavne preto, ze farebna identita a sposob prace nesedi na Azorius ani nahodou. Dimir mohol presvedcit hlavne Jace svojou filozofiou a telepatiou a nasledne ich vyuzivat akok svoje oci a usi.

    NB a jeho spojenci: Azorius cez Dovina. Rakdos celou svojou filozofiou. Ako tretiu moznost by som videl asi Orzhov, ale to skor hadam kvoli sposobu prace a farebnej identite. Uz teraz ma prekvapili Dimirom.

  2. Odin napsal:

    Vdaka za clanok. Mirrodin az tak v laske nemam, ale aspon som si trochu spomenul, o com to vlastne bolo.

    GRN: Dimir na strane dobra je asi vysledkom Jacovych aktivit, kedze jeho sucasny sposob prace k nim krasne sadne nielen farbami. Surveil ako mechanika sa da vnimat aj ako telepatia a reakcia na oponentove myslenie. Predchadzajuce verzie isli skor W kvoli vyckavaniu. Teraz sa uz neboji akcie.

    NB a jeho gildy: k Azoriusu sedi Dovin ako zadok na serbel. Farby, myslenie, osobnost ho tam takmer predurcuju. Rakdos by sa mal agresivnej casti NB velmi pacit. Posledna gilda je celkom otazna, ale imho tam pojde Simic pre svoju tuzbu po zlepsovani systemu ako takeho.

    • MJM napsal:

      Nesouhlasím, že by Dimir proti Bolasovi obrátil Jace. Z flavor textü Sinister Sabotage vyplývá, že
      1) Gildy nevědí, že se na Ravnice zapojuje sám NB, a že
      2) se to pochopitelně Lazavovi nelíbí – on je ten, kdo jednak všechno ví (a tady najednou neví) a jednak mu nerovnováha sil na Ravnice vyhovuje a z ní pramení jeho moc. Dimirové nechtějí všemocného tyrana, nota bene když neví, o koho jde. Podle mě je naprosto logické, že Lazav a vůbec celý „rod“ budou proti Bolasovi, protože jim současný stav Ravnicy vyhovuje nejvíc. Přece si nenechají rozkazovat.
      Naopak bych čekal, že Jace ovládne Azorijský senát, koneckonců je to Guildpact, sídlí v Novém Prahvu a má k dispozici senátní aparát (a Lavinii).

      Ad Dovin – nezapomínejme, že on jednak nesloužil Bolasovi, ale Tezzeretovi, jednak mu sloužil z donucení, nijak nadšený z jeho chování a přístupu nebyl a kdyby se Tez rozhodl Kaladesh zničit, určitě by se mu postavil. Pokud by ho Bolas chtěl na svou stranu, musel by ho nějak převědčit, že jeho vláda je nejvyšší dobro (což by jako telepat asi dokázal). A pokud by se Dovin ujal vedení Senátu, mohlo by se to naopak NB vymstít.

      Osobně očekávám, že NB na svou stranu získá gildy chaosu, které stejně chtějí ničit Ravnicu, civilizaci, město, whatev., tedy Gruul a Rakdos. Obdobně věřím, že by dokázal uplatit Orzhovský syndikát (který by se mohl stejně jako současné gildy rozštěpit na část loajální k Obzedatu a NB a disent vedený Teysou, která by se imho k NB nepřidala, ale to nevím). Simicové vedení Zeganou jsou velkým otazníkem, Zegana mi přišla jako hodně ctižádostivá a toho umí NB využít.

      A taky očekávám nějakého nového PW, jako v každém bloku za posledních X-let. A nebo naopak ne.

  3. Odin napsal:

    Ospravedlnujem sa za velmi podobne prispevky, redakcny system moc nepomohol. Chyba potvrdenie o prijati prispevku a boli trochu trable s pripojenim.

Zanechte odpověď