Legendy Kaldheimu

Dnes se podíváme na všechny legendy, které na Kaldheimu můžete potkat. A nejsou to jen bohové, ale i smrtelní hrdinové nebo Tvorové Vesmíru. Překlad flavor článku ze stránek WotC.

 

 

 

 

 

 

 

Legendy Kaldheimu

21. 1. 2021

Ari Zirulnik a Jenna Helland

Kaldheim je sféra bohů a hrdinských příběhů, takže je jasné, že se bude legendami jen hemžit. A i když v příběhu Kaldheimu nebudou vystupovat všechny, dnes tu pro vás máme alespoň malý medailonek ke každé z nich. Abyste o nich něco věděli, když už si je vyberete do svého balíčku.

BOHOVÉ

Alrund, Bůh Vesmíru

Alrund je bohem Vesmíru a moudrosti. Jako moudrý se už narodil, ale to neznamená, že by byl vševědoucí. V mládí se proto rozhodl stát tím nejmoudřejším ze všech světů.

Když byli stvořeni Tvorové Vesmíru, všechna tajemství světů — včetně událostí, které se ještě nestaly — byly uzamčeny v jejich myslích. Během stovek let Alrund bojoval s každým Tvorem Vesmíru. Nezabíjel je, ale pokaždé, když si některého z nich podrobil, mohl nahlédnout do jeho mysli a tajemství odhalit. Ke svému zklamání ovšem ani množství poražených Tvorů ho neučinilo vševědoucím. Na Kaldheimu jsou stále tajemství, která Alrund nezná.

Podle své momentální nálady se může Alrund chovat různě. Když má před sebou důležitý úkol, je odtažitý a chladný, a mluví jen v případě, že je to bezpodmínečně nutné. Ale když je šťastný a uvolněný, není lepšího společníka. Je rozený vypravěč a miluje dobré jídlo.

 

Reidane, Bohyně hodných

Reidane je bohyní spravedlnosti. Je mladá, arogantní, fanatická, a horlivá v honbě za spravedlností. Jakmile se pro něco rozhodne, nic ji nedokáže odradit. Její koncept spravedlnosti tkví ve „férovosti“, což znamená, že jakákoli nespravedlnost musí být splacena podobnou cenou — včetně krve. Tento koncept se odráží v Klanovém kodexu Bretagardu a je praktikován většinou lidských klanů. Reidane ochotně pomáhá smrtelníkům, kteří ji přesvědčí, že vůči nim existuje nesplacený dluh, a obzvláště v oblibě má beskirský klan, jehož zakladatel kdysi zachránil Alrundovi život.

Cosima, Bohyně cest

Cosima je bohyní moří. Je neobyčejně zvědavá a náladová, a nikdy nevydrží na jednom místě. Sama sebe nazývá dcerou moře, a ostatní Skoti nepovažuje za své příbuzné. Nežije s nimi, ale občas je navštíví, a v Síni bohů je vždy vítaná.

Cosima se narodila jako Tvor Vesmíru — velký delfín, který plaval v barevné záři Vesmíru mezi světy — ale když kdysi dorazila do Světa bohů, vzala na sebe podobu člověka a získala božství. Spolu s Alrundem mají tři děti (Toralfa, Birgi, a Kolvori), a zprvu žili jako rodina v Síni bohů celých dvacet let, což bylo nejdéle, co Cosima dokázala vydržet na jednom místě. Nakonec ale neodolala volání moře a Síň bohů opustila.

Jakmile se ponořila do vln, opět se proměnila v delfína, a od té doby putuje všemi moři všech světů. Někteří tvrdí, že nejvíce času tráví na Littjaře mezi měňavci, ale doopravdy to nikdo neví.

Egon, Bůh mrtvých

Egon je jeden z nejstarších Skoti. Nicméně celý život nestárne, ale mládne, takže nyní vypadá jako dospívající chlapec — a stejná je i jeho povaha. Je jízlivý a pesimistický, a neustále předpovídá, že Skoti čeká pád. Díky jeho zdánlivému mládí mu ostatní bohové nevěří, což ještě posiluje jeho zahořklost. Egon vidí, že Skoti jsou zapleteni do vzájemných malicherných půtek, místo aby vládli světům Kaldheimu, a myslí si, že jejich pád je nevyhnutelný, a přijde nejspíše od elfů.

Během války Skoti s Einir dokázal Egon podvést Narfiho, velekrále Karfellu, a dal mu k dispozici největší armádu, která dokázala zvrátit průběh války na stranu Skoti. Na počet tohoto činu se stal bohem mrtvých, a tráví většinu času v Istfellu, kde je znám jako Nejvyšší vládce Zemí istfellských a Pán nad mrtvými všech světů.

Tergrid, Bohyně strachu

Tergrid je schopná bojovnice, jejíž stín si žije vlastním, hrůzným životem. Když jí byly čtyři, její stín ožil a pokusil se jí uškrtit, ale i jako malá ho dokázala přemoci. Bojovala s ním celé dny, než se jí podařilo vnutit mu zpět svou vůli. Teď její stín vypadá jako postava v kápi, co nemluví a jen se tyčí za Tergrid, a občas svými prsty sáhne po jejím hrdle. Tergrid se chová, jako by neexistoval, a hněvivě zpraží každého, kdo dá najevo, že si jejího stínu všímá.

Tergrid jako nemluvně nejen plakala — křičela nějakým neznámým jazykem, ze kterého každý dočasně zešílel. Nyní se snaží žít normální život, navzdory hrozivému stínu, který ji všude následuje. naneštěstí má Tergrid ve zvyku občas blábolit hrozivé věštby a znamení, což spolehlivě zadusí jakoukoli normální konverzaci.

Birgi, Bohyně vyprávění

Birgi je charismatická a miluje zábavu, a všude, kde se objeví, je středem pozornosti. Sama sebe nazývá Vyslankyní bohů a tvrdí, že se rozhodla přinést „štěstí bohů“ na méně šťastné světy. každý ovšem ví, že ve skutečnosti jen miluje hostiny a oslavy a chce se jen bavit.

Birgi je prostředním dítětem Alrunda a Cosimy, a Toralfova mladší sestra. Zatímco Toralf se vyžívá v nemožných hrdinských činech, Birgi se chlubí tím, co prý vykonala. Neváhá si Toralfovy hrdinské činy přivlastnit — poutavý příběh je přece to hlavní. Jednou si najala trpasličího skalda, aby Toralfa sledoval a pověděl jí o všech jeho činech, ale Toralf, který byl nejraději sám, s trpaslíkem neměl trpělivost a shodil ho ze skály. Birgi odpověděla tím, že si najala jiného, nenápadnějšího skalda, o kterém Toralf zatím neví. Birgi ty příběhy ráda vypráví, a jestli někdo namítá, že si jen přivlastňuje bratrovy zásluhy, měl by si dávat pozor na jazyk.

Birgina magie dokáže lidi okolo vzpružit, a tiché shromáždění se brzy může změnit v hlučnou oslavu… a nakonec v nekontrolovanou výtržnost.

Kolvori, Bohyně spřízněnosti

Kolvori je hovorná a veselá, nadevše miluje krásu přírody, a je schopná mluvit celé hodiny o kapce vody na pavučině, nebo o roztomilosti právě narozeného kotěte. Udržuje v povědomí ságy o Skoti, aby na činy její rodiny nikdo nezapomněl.

Je nejmladším dítětem Cosimy a Alrunda, a velice jí na nich záleží. Touží po tom, aby překonali své rozdíly, a ve veškerých hádkách působí jako zprostředkovatelka. Přesně ví, co kdo z její rodiny miluje či nesnáší, a často jim přináší dary ve snaze udržet mezi nimi smír.

Ve skutečnosti se Kolvori obává, že Skoti hrozí zánik. Ačkoli Egon tuší to samé, oba jsou tak rozdílní ve svých povahách, že jeden druhého nemohou vystát.

Esika, Bohyně Stromu

Tichá a pokorná Esika rozumí Vesmíru a Světostromu více než kdokoli jiný, dokonce více než Alrund. Spolu se svou sestrou Tergrid se narodily, když Alrund použil runovou magii v pokusu domluvit se se Světostromem. Její hluboké propojení se Světostromem umožňuje Esice komunikovat s Vesmírem způsobem, kterým ona sama teprve začíná rozumět — způsobem, který ostatní bohy mate. Esika navštívila všechny světy a ví, že každý les, v každém světě, je spojen se Světostromem.

Esika vytvořila Vesmírný elixír, který bohové pijí, aby nestárli a udrželi si svou moc. Ona jediná zná recept na výrobu, a své tajemství nikomu neprozradí.

Halvar, Bůh války

Alrund při svém hledání moudrosti bojem se všemi Tvory Vesmíru jednou objevil osiřelé dítě, ztracené v ohromném orlím hnízdě na Axgardu. Chlapce si osvojil a dal mu jméno Halvar. Byl ovšem příliš zaměstnán svým úkolem, a než aby chlapce odnesl do Síně bohů, svěřil ho do péče trpasličího krále, a pak na něj zapomněl. Vrátil se pro něj až za dvacet let, když si vzpomněl.

Halvar je nezištný, spolehlivý, neochvějný, a vždy ten nejrozumnější, ať už je kdekoli. Je schopný bojovník, ale nemá v oblibě inspirující proslovy, raději koná, než mluví. Kdykoli ovšem promluví, tichým a odhodlaným hlasem, získá si důvěru každého, obzvláště v časech krize. Halvar se považuje za ochránce Skoti, a často je doprovází na jejich cestách a dobrodružstvích — i když by raději zůstal doma.

Valki, Bůh lží

Valki je domýšlivý a sobecký, a způsobil Skoti už mnoho problémů — úmyslně. Když chce, může být milý a užitečný, jenomže většinou nechce. Kromě toho už vyvedl tolik kousků, že by mu to stejně nikdo nevěřil.

Valkiho vždy bavily žerty, ale vždy to byly žerty spíš protivné než kruté. Nicméně poslední dobou se něco změnilo, a Valkiho žerty se staly nebezpečnějšími, krutějšími, a ničivějšími. Ostatní bohové nevědí, co si s Valkim počít. Alrund tuší, že je za tím nějaká nekalost, ale nechává si to pro sebe… zatím.

Co ovšem bohové nevědí, je to, že skutečný Valki je uvězněný na Karfellu, a jeho podobu na sebe vzal zlomyslný a krutý sférochodec Tibalt. Tibalt chce zneužít Světostrom k něčemu odpornému, a využívá k tomu Valkiho podobu. Snažil se vlichotit se do přízně Esice, ale ta ho šmahem vyprovodila. Teď se snaží zkoumat tajemství Světostromu na vlastní pěst, a vždy na dlouhou dobu zmizí. Pro ostatní bohy je jeho nepřítomnost spíše úlevou.

Toralf, Bůh hněvu

Toralf je nebojácný a ochotný riskovat, a nadevše miluje hrdinské činy a dobrodružství. Má moc ovládat blesky a dokáže tak nepřátele zdrtit, ale válku nevyhledává — raději se pustí za dalším dobrodružstvím.

Toralf dokázal mnohé, co bylo považováno za nemožné. Vytrhl vlasy Metarovi, největšímu z ledových obrů. Vyryl svou značku na krunýř Netvora z Hlubiny, žijícím v nejhlubším oceánském příkopu na Karfellu. A jednou způsobil srážku dvou světů jen tím, že udeřil svým tyritovým kladivem proti Nebeské kovadlině. Nadevše miluje být sám v divočině, na cestě za dobrodružstvím, po které se ještě nikdy nikdo nevydal.

Toralf je nejstarším dítětem Alrunda a Cosimy, a jeho otec si stále myslí, že mrhá svým talentem. Nikdo jiný nedokáže ovládnout bouři, a kdyby Toralf chtěl, jeho moc by byla vítanou pomocí všem Skoti. Toralf nicméně svého otce ignoruje, a propast mezi nimi se prohlubuje čím dál víc, čímž se prohlubuje i napětí mezi ostatními Skoti.

Jorn, Bůh zimy

Jorn je i bohem počasí a je to neobyčejně zručný stopař, fascinovaný přírodou, který stráví v divočině i desítky let. Dokáže předpovědět bouře i roky předem, a také umí ovládat počasí ve svém nejbližším okolí. Nicméně do chodu přírody raději nezasahuje, a jen vše pozoruje a učí se.

Když se Alrund vydal na cestu boje se všemi Tvory Vesmíru, jediný, koho požádal o pomoc, byl jeho bratr Jorn. Jen on věděl, jak ve Vesmíru sledovat prchavé stopy Tvorů, což bylo pro Alrundův úkol neocenitelné. Oba bratry stále pojí sourozenecké pouto, a Jorn vždy ochotně pomůže, pokud ho Skoti potřebují.

Jorn zná ty nejrychlejší a nejbezpečnější cesty na každém ze světů (a i mezi nimi), a dokáže přečíst stopy a znaky ostatním nesrozumitelné. Také dokáže mluvit se zvířaty, jejichž společnosti ostatně před lidmi dává přednost, a zvířata sama ho často doprovázejí.

LEGENDY MEZI SMRTELNÍKY

Orvar, Všetvar

Orvar je jedním z nejstarších a nejzkušenějších Vodních měňavců. jako všichni měňavci je Orvar schopen měnit podobu, a preferuje mořská zvířata nebo lidi spojené s mořem (rybáře, strážce majáku, atd.). Orvar se ovšem za svůj život naučil něco víc. Dokáže například rozložit svou fyzické tělo na samostatné části. Dokáže vytvořit několik „kopií“ různých tvorů, které jsou ale stále součástí jeho těla.

Orvarovy záměry jsou zahaleny tajemstvím. Staletí strávil shromažďováním znalostí a studiem nových podob, ale jeho cíle jsou neznámé. Mnoho známých příběhů o různých měňavcích je ve skutečnosti o Orvarovi.

Magda, Nestoudný psanec

Poté, co se pohádala se svou rodinou, opustila Magda Axgard a přísahala, že se nevrátí. Ve svém vyhnanství potkala další, kteří byli podobně rozladění trpasličími zvyky a zákony. Společně jako psanci putují světy, kde loupí a plení. Stali se tím nechvalně známí, a zatím se nepodařilo je zastavit.

Jednou na svých cestách objevila Magda s ostatními opuštěnou snůšku dračích vajec. Na nějakou dobu zanechali loupení, a o vejce se postarali, než se draci vylíhli. Jestli uspěli i s výchovou a zkrocením mladých draků, se zatím neví.

Kardur, Bič zkázy

Immenstrumští démoni jsou nelítostní nájezdníci s neukojitelnou touhou ničit. Od té doby, co Skoti runovou magií uzamkli jejich svět, jsou démoní jarlové nuceni bojovat mezi sebou ve věčné bitvě na Elskulských polích. Kardur byl z nich nejzuřivější, a naháněl strach i jiným démonům. Nastala proto nebývalá věc: ostatní jarlové-démoni se dokázali spojit, a společně Kardura svrhli a uvěznili stovky mil pod povrchem Immersturmu. Kardur ovšem nezemřel, a snaží se dostat ven, den za dnem, palec po palci. Až se jednoho dne dostane na povrch, celý Immersturm za to strašlivě zaplatí.

Maja, Ochránkyně Bretagardu

Maja je vojenskou vůdkyní Beskirů. Její lid k ní vzhlíží, a ona jej nezklame. Má dokonalé znalosti Klanového kodexu, a celý Bretagard ji ctí. Mnozí z pěti klanů za ní chodí, aby rozsoudila jejich spory, a ona sama si získala respekt jak na bitevním poli, tak i mimo ně.

Firja, Soudkyně srdce

Pastýřky jsou valkýry, co odvádějí mrtvé na Starnheim. Sklízečky jsou ty, co posílají ty nehodné na Istfell. Valkýry létají vždy v páru, a na osudu mrtvého se musí shodnout. Kdysi byla Firja pastýřka, co létala se svou družkou, sklízečkou. Jednoho dne musely rozhodnout o osudu bojovníka, který utekl z bitvy. Sklízečka tvrdila, že je to zbabělost, a mrtvý patří do Istfellu. Firja nicméně spatřila vizi, ve které právě tehdejší zbabělost v bojovníkovi probudila hrdinství, a v budoucnu by se stal jedním z nejslavnějších hrdinů.

Sklízečka to ovšem odmítla a chtěla bojovníka zabít. Firja tehdy udělala něco nepředstavitelného a svou družku zabila. Když druhá valkýra umírala, do Firjy přešla její moc, a na zádech jí vyrostl druhý pár černých křídel. Nyní je jedinečná, první valkýra, která je pastýřkou a sklízečkou současně.

Putuje mezi světy sama, a sama také smrtelníky soudí.

Aegar, Mrazivý plamen

Kaldar, král ohnivých obrů, se kdysi zapletl s ledovou obryní. Nezůstalo to bez následků: narodil se Aegar. Aegar je jedinečný, má trpělivost ledových obrů, sílu a bojovnost ohnivých obrů, a je mistrem obou elementů. Vyrostl mezi ledovými obry, a o své ohnivé povaze nevěděl, dokud se v dospívání neprojevila. Hned poté se vydal na pouť k ohnivým obrům, aby se setkal se svým otcem. Ohniví obři se mu vysmáli, ale poté, co všechny posměváčky přepral, vydobyl si mezi nimi své místo.

Takový příchod se neutají, a Kaldar se brzy šťastně shledal se synem, o kterém nevěděl. Nyní je Aegar doma jak u ohnivých, tak i u ledových obrů, a doufá, že jednoho dne všechny sjednotí.

Moritte Mrazivá

Moritte je záhada. Narodila se jako Lesní měňavec, ale zatímco ostatní se po dosažení dospělosti vydali na cesty, Moritte toužila studovat dál. Přeměnila se proto na mladého Vodního měňavce, a nějakou dobu žila mezi nimi a studovala jejich život a zvyky. Nyní cestuje mezi světy, je nejučenější ze všech měňavců, a odpovědi na všechny dosud nezodpovězené otázky.

Sigrid, Bohem požehnaná

Sigrid je duchovní vůdkyní Beskirů. Kdysi dávno její předek Hurrik zachránil Alrundovi život, a Alrund z vděčnosti odkázal celou Feltmarku jemu a jeho potomkům. Jeho slovo stále platí, a Sigrid na sobě nese jeho požehnání. Když byla mladá, objevil se před ní Vesmírný medvěd. Přišel k ní, ale nezaútočil, jen jí přitiskl na čelo svůj čumák, a pak odešel tam, odkud přišel. To bylo znamení toho, že Alrund stále drží své slovo a požehnání, a právě to přivedlo Sigrid na místo duchovního vůdce klanu.

Inga Runooká

Inga, slepá Vůdkyně Hledačů obětovala svůj zrak, ale získala jiný druh vidění. její oči jsou pokryty runovými značkami, a v její mysli je vše, co kdy někdo z jejího klanu věděl a zažil. Usazená na přídi své lodi ji může Inga dovést všude tam, kde někdy někdo z Hledačů byl.

Mezi svým lidem se těší úctě, a každý by za ni položil život. Inga je ovšem z takové oddanosti trochu nesvá, a snaží se svůj lid chránit, jak jen to jde.

Arni Zlomčelo

Vůdcem Tesáků se stane ten, kdo je nejsilnější, nejsmělejší, nebo vykonal ten nejúžasnější čin. Takové věci jsou u Tesáků časté, a tak se vůdcovství velice často mění.

Současný vůdce byl znám jako Arni Zkozyskoč. Když se jednou Tesáci dozvěděli, že k nim míří skupina řádících trolů, připravili se na boj. Byla to šance vydobýt si slávu, úctu, a čestná jména. Arni byl mezi nimi, a dokázal troly vystopovat. Věděl ovšem, že všechny najednou porazit nedokážou, a rozhodl se pro něco jiného. Podíval se na největšího z trolů, a řekl, „Vyzývám tě, ty prasesynu, na souboj na hlavičky.“

S trochou štěstí (a s požehnáním od klanových kněží) Arni souboj vyhrál. A spolu s ním vyhrál i nové jméno, vůdcovství mezi Tesáky, a malý suvenýr, co má od té doby zaražený v hlavě.

Fynn Hadolovec

Vůdce Kannahů je znám jako jediný člověk, který kdy zranil Komu, Vesmírného hada. Když ho Fynn bodl, zalila ho Komova jedovatá krev — ale namísto toho, aby ho zabila, přeměnila i jeho krev v jed. Teď stačí, aby Fynna kdokoli zranil, a zemře. I když Fynnův čin vypadá neuvěřitelně, on sám stále nosí štít, vytvořený z jediné Komovy šupiny.

Narfi, Zrádný král

Před generacemi byl Narfi velekrál Karfellu. Jeho otec uzavřel smlouvu s elfy, a za odměnu dostal kouzelnou loď, která dokázala mezi světy přenést libovolné množství lidí. Narfi tuto loď používal na nájezdy do jiných světů, a jeho bohatství brzy zaplavilo celý přístav Marn a stalo se na celém Kaldheimu legendárním.

Nicméně elfové se za nějaký čas vrátili a chtěli splatit dluh — chtěli, aby Narfi a jeho armáda bojovali na jejich straně proti Skoti. Narfi odmítl a chtěl utéct, ale elfové mu zabavili loď, dokud nebude souhlasit. Tu noc k Narfimu přišel tajený cizinec a nabídl mu pomoc. Slíbil Narfimu, že povede jeho armády v boji proti elfům, a slíbil také, že nikdo z nich v boji s elfy nezemře. Narfi souhlasil, protože takhle by zůstal nestranný, a jeho lidé (a bohatství) by byli ochráněni. Jeho vojáci v bitvě s elfy skutečně nezemřeli — přeměnili se na nemrtvé draugry. Z návštěvníka se vyklubal Egon, budoucí Bůh mrtvých, a Narfi si příliš pozdě uvědomil, že se na nemrtvého změnil i on sám. Egon nicméně své slovo dodržel. Narfi ani jeho vojáci nezemřeli.

O stovky let později je Narfi stále stejně krutý a lakomý král, hnaný touhou po moci a bohatství.

Varragoth, Krvezploditel

Skellové se změnili na ty strašlivé nájezdníky, jakými jsou teď, pod vedením Varragotha, démona, kterému se podařilo uprchnout z Immersturmu. Na Bretagardu se brzy stal vůdcem Skellů, kteří byli z démona nadšení. Dokázal je dovést až do Beskirské síně, a cestou zabili každého, kdo se jim postavil. Nakonec ale zasáhli bohové a s Varragothem bojovali celý měsíc, než se jim podařilo zahnat ho zpět na Immersturm a obnovit magické runy, které Immersturm zamykaly. Na Bretagardu se nejchladnější část zimy dodnes nazývá Krvezimou, jako připomínka na tento masakr.

Varragoth je i o sto let později stále uvězněn na Immersturmu a snaží se uprchnout a pomstít se jak Bretagardu, tak bohům.

Harald, Král skemfarský

Harald, obyčejný lesní elf, jednoho dne snědl ovoce ze stromu Jaspera a usnul pod jeho kmenem. Tu noc měl sen o sjednocení všech elfů pod jedním králem, a uvěřil, že to on má být tím sjednotitelem. Po mnoha letech úsilí jsou nyní lesní a temní elfové sjednoceni, i když je mezi nimi stále patrná odvěká nevraživost. Harald, zvaný Starší, se prohlásil králem a vládcem Skemfaru.

Někteří elfové věří, že činy Haralda řídí Einir, uvěznění ve stromech. Jiní si myslí, že Harald je vtělení jednoho z jejich bohů. I tak se ovšem někteří nedokážou shodnout, jestli tento vliv Einir bude pro dobro elfů, nebo ne.

Pod Haraldovým vedením jsou elfové spojeni touhou vzít si zpět moc Einir a vládnout všem světům. Navzdory společnému cíli ovšem lesní i temní elfové stále mezi sebou cítí staré rozepře, a vypadá to, že Harald je to jediné, co je drží při sobě. Pokud by zemřel, dočasné spojenectví se nejspíše rozpadne.

Koll, Mistr výhně

Nadaný trpasličí kovář Koll měl k dispozici ty nejlepší kovy a slitiny ze všech světů, ale stále nebyl spokojený. Často opouštěl Axgard a hledal nové materiály a rudy, které by mohl využít. Jednoho dne na Kolla zaútočil Tvor z Vesmíru. Téměř Kolla zabil, ale zasáhl Halvar a trpaslíka zachránil a Tvora zabil. Na místě, kde Tvor padl, spatřil Koll zářící hroudu tyritu. Halvar se ho snažil zadržet, ale Koll přiběhl a tyritu se dotkl — vesmírný kov trpaslíka nezabil, což by se normálně stalo, ale změnil jeho ruku na tyritovou.

Když se Koll vzpamatoval ze šoku, zjistil, že jeho nová ruka se dokáže tyritu dotýkat. Z vděčnosti Halvarovi slíbil vykovat z tyritové hroudy ten nejlepší meč. Koll pracoval mnoho dní, a výsledkem byl meč tak ostrý, že dokáže rozetnout předivo mezi světy — Meč světů.

Lathril, Čepel elfů

Lathril je hrdinkou starých časů, z dob, ještě před Skoti, kdy elfové tvořili jedinou rasu a byli na vrcholu své slávy. Lathril byla přirozená vůdkyně a mistryně v taktice, a dokázala elfy udržet na výsluní po celé věky. Nebála se velet osobně svým armádám a často bojovala v jejich čele. Na bojišti rozsévala smrt a dokázala i zdánlivě nevyhnutelnou porážku obrátit ve vítězství.

„Zpěv o Lathril“ je mezi elfy oblíbený. vypráví o jejím narození, činech, a povznesení na bohyni poté, co porazila Tvora vesmíru zvaného Prachřtán. Někteří elfové věří, že její vědomí je stále dlí v jednom ze stromů Jaspera, a modlí se za návrat její i ostatních Einir kteří elfy sjednotí a znovu přivedou na výsluní.

Ranar Bdělý

Za života byl Ranar ctihodný bojovník ve službách jarla. Během Doomskaru bylo jarlovo panství napadeno nájezdníky z jiného světa. Jarl sám vedl trestnou výpravu, a Ranara zanechal ve svém sídle, aby se postaral o jeho děti… když se Zvěscesta uzavřela a uvěznila jarla i s jeho armádou na cizím světě.

I bez rozkazů a bez ostatních válečníků Ranar odmítl opustit svůj post. Bojoval s útočníky a divokou zvěří, lovil, a učil a cvičil jarlovy děti, aby se dokázaly postarat samy o sebe. Až poté, co děti vyrostly, dovolil valkýrám, aby ho odvedly mezi mrtvé. Valkýry ho na znamení úcty ustanovily strážcem Istfellu a pověřily ho úkolem hlídat jeho brány stejně statečně a neochvějně, jako se staral o svěřené děti.

LEGENDÁRNÍ TVOROVÉ

Vorinclex, Hrůzný Nájezdník

Vorinclex je jeden z prétorů Nové Phyrexie. Pohrdá city a myšlením, a hodlá dosáhnout toho, aby celý Multivesmír fungoval na principu lovce a kořisti, na právu silnějšího. Když Elesh Norn získala nad ostatními prétory převahu, věděla, že ovlivnit Vorinclexe pro ni bude nejsnazší, protože jeho touhy jsou nejprimitivnější.

Proč se Vorinclex ocitl na Kaldheimu, není známo, důvod jeho pobytu zde je ovšem zcela jistě ohavný. Jak se na Kaldheim dostal, se také neví, ale jisté je, že cesta Mlžnými věčnostmi zničila jeho tělo, až z něj zbyla jen kostra s kovovými částmi. Jeho kostru objevil zvědavý jelen, a v jeho těle bylo dost masa a krve na to, aby Vorinclex mohl začít obnovovat své tělo. Postupně postupoval na potravním řetězci výš a výš, dokud neobnovil své tělo na podobu, která mu vyhovovala.

Vega, Hlídačka

Vega je přízrak v podobě sovy, která většinu času tráví v kořenech Světostromu poblíž Síně bohů. Poté, co Valki podvedl Toralfa a přenesl Síň bohů do kořenů Světostromu, byl další podobný kousek to poslední, po čem bohové toužili. Pokud by se tu dělo něco neobvyklého, Vega to okamžitě řekne Kolvori.

Svella Ledotvárná

Většina trolů není nijak chytrá, ale Svella je výjimka. Ovládá magii a má sofistikovaný smysl pro umění. Její klan ji vyhnal, a Svella teď putuje Gnottvoldem a vytváří z ledu mystické skulptury. Jejím mistrovským dílem je kopie menhirů z paseky Karo, nasáklá magií, které žádný jiný trol nerozumí. Svella je osamělá, a touží po tom, aby potkala jiného milovníka umění.

Toski, Pán tajemství

Toski je zlomyslná veverka, a slouží Esice jako posel. I když je malý (obzvláště v porovnání s ostatními Tvory Vesmíru), dokáže poskakovat po větvích Světostromu s nebývalou rychlostí. Protože je malý, často dokáže vidět a současně nebýt viděn, a všechna tajemství, co zjistí, hbitě prozradí Esice.

Toski nemluví. S Esikou komunikují telepaticky, a tak se sdělená tajemství skutečně nikdo jiný nedozví.

Hakka Šeptající

Alrund má krkavce v oblibě a používá je jako posly a špehy. Dokáže krkavcům umožnit, aby se dostali na jiné světy, aby mu přinesli zprávy nebo odhalili tajemství. Hakka je Alrundův nejoblíbenější. Stejně jako Alrund má jen jedno oko, které žhne modrým světlem, a většinu času stráví usazený na Alrundově rameni, šeptaje mu do ucha tajemství, která ostatní krkavci zjistili. Když ale Alrund potřebuje zařídit něco skutečně důležitého, nechá to na Hakkovi.

Sarulf, Požírač světů

Kdykoli ohromný vlk Sarulf vstoupí na nějaký svět, zanechá za sebou zkázu. Kdysi ho bohové a trpaslíci společnými silami uvěznili na Axgardu. Sarulf byl spoután osmi kouzelnými řetězy a uvržen do nejhlubší jeskyně. Ale jeho vytí bylo za nějaký čas pro trpaslíky nesnesitelné, a požadovali, aby ho bohové uvěznili jinde. Když Sarulfa přepravovali na Littjaru, vyprostil se z řetězů a uprchl, a až dosud se volně toulá Vesmírem.

Koma, Vesmírný had

Vesmírná had je první a nejstarší z Tvorů Vesmíru. Jeho skutečná velikost je neznámá, neboť se dokáže rozdělit na množství menších částí, které se samostatně plazí okolo Světostromu.

Většina Tvorů Vesmíru může vstupovat na světy Kaldheimu dle libosti, ale když Skoti přemohli Einir, také zakázali hadovi vstupovat na světy. Snad se báli, že Koma vstoupí na Skemfar a osvobodí uvězněné Einir, nebo si mysleli, že Koma nakonec vyroste tak, že ho žádný svět neudrží. Na každý pád elfové, kteří Komu stále uctívají, se domnívají, že hadovo uvěznění ve Vesmíru poškodilo Světostrom. Protože Koma nemůže opustit Vesmír, je stále neklidnější a zuřivější, a vyvolává čím dál častější Doomskary. Elfové věří, že pokud Koma zůstane uvězněný ve Vesmíru, Světostrom zahyne — a všechny světy s ním.

Tak, to by bylo vše o třiceti šesti legendách na Kaldheimu. Pokud vás zajímá víc, koukněte na Sférochodcova průvodce a těšte se na příště.

Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vaší vlastí stránky.

Jeden komentář k “Legendy Kaldheimu”

  1. MJM napsal:

    Takže Halvar je Karotka!

Zanechte odpověď