Kaldheim – mytologie a inspirace, část první

Milí kamarádi, spoiler mám za sebou a mohu se začít věnovat tomu, na co jsem se fakt těšil. Rozboru inspirace a mytologie v pozadí dlouho očekávané sady inspirované severskými mýty. Tak jdeme na to!

 

 

 

 

 

 

 

Kosmologie

Nemůžeme začít jinak, než zdejším jedinečným uspořádáním. V Magicu jsme už viděli mnohé světy s netradičním uspořádáním – Kamigawa s jin-jang konceptem světa smrtelníků a duchů, Theros s Podsvětím a Nyxem, nebo do pěti říší – odštěpků uměle rozdělenou sféru Alara.

Kaldheim si bere inspiraci přímo ze severské mytologie a jejích mýtů o stvoření a uspořádání světa. Ústředním prvkem severské mytologie je Yggdrasil – Světostrom. Obří strom v centru vesmíru, který prorůstá devíti světy – Ásgard, Helheim, Jötunheim, Ljósálfheim (Alfheim), Midgard, Múspellheim,Niflheim, Svartálfheim a Vanaheim.

Také centrem Kaldheimu je světostrom, zde nazývaný prostě Světostrom s velkým S. Rozšířená představa je, že říše na něm visí jako ovoce, v reálu se pohybují a občas se mohou dokonce srazit, respektive na nějakou dobu prolnout.

The World Tree

O říších Kaldheimu hovoří tento článek, překlad Sférochodeckého průvodce od Honzy Charváta. Je jich deset, nikoliv devět, a inspiraci si částečně vzaly z říší Yggdrasilu, ale se svými vlastními „twisty“. (O  Bretagardu pak tento, zatímco o bozích a legendách  tento)

Bretagard je svět lidských kmenů, jasně inspirován Midgardem, zemí lidí.

Bretagard Stronghold

Axgard zní velmi jako „Asgard“, sídlo Ásů, jedné z božských rodin severské mytologie. Tou druhou jsou Vánové, sídlící ve Vanaheimu. V případě Kaldheimu jde ovšem o svět trpaslíků.

Axgard Armory

A tady se to začíná dokonale motat. Trpaslíci jsou v severské mytologii v podstatě álfové, skřítci. Jsou dvou druhů – světlí a temní, sídlící v Ljósálfheimu, respektive Svartalfheimu. Moderní představa trpaslíka pak odpovídá tvorům, co ve zdrojovém materiálu bydleli ve Svartalfheimu pod zemí, byli zruční řemeslníci, a nesli jméno dwerg, z čehož mimochodem vzniklo jak anglické slovo dwarf (obecně trpaslík), tak duergar (temný trpaslík, tedy vlastně álf temný na druhou). Nejbližším protějškem by tedy Axgardu byl skutečně Svartalfheim.

Skemfar Elderhall

Díky J.R.R. Tolkienovi se ze severských skřítků posunul význam slova álf – elf úplně jinam. Skemfar, kaldheimský svět elfů, je z tohoto hlediska spojením Ljossalfheimu a Svartalfheimu do jednoho, ovšem pouze z hlediska obecného vnímání. Tihle světlí (lesní) a temní (stínoví) elfové nemají s mytologickou předlohou prakticky nic společného.

 

Starnheim je místní obdobou Valhally, která je v mytologii součástí Asgardu. Jeho poloha nejblíže vršku stromu také odpovídá Asgardu. Bohové Kaldheimu mají nicméně coby sídlo říši vlastní, pojmenovanou prostě „Říše bohů“.

Great Hall of Starnheim

Surtland je amalgámem hned tří říší. Jötunheimu, domovu ledových obrů, a Müspellheimu s Niflheimem, říšemi ohně a ledu. Jméno je pak inspirováno obrem Surtem (Surtrem), majitelem ohnivého meče a strážce Müspellheimu, který se postaví při konci světa na stranu zla, zniči duhový most Bifröst a dokoná ragnarök, konec světa.

Surtland Frostpyre

Karfell je částečně inspirován ledovým Nilfheimem a částečně Helheimem, říší mrtvých (po „tělesné“ stránce). Karfell je také místem, kde se nachází lokace Skybreen z Planechase, kde se jméno Kaldheim objevilo poprvé.

Port of Karfell

Immersturm pak pro změnu jeho protějškem Müspellheimem, coby země ohně. Surt je v modernějších zpracováních vnímám jako démon, což je další paralelou s místními obyvateli.

Immersturm Skullcairn

Mimochodem, Wizardi elegantně vyřešili retcon se sférou Valla, jejíž karta jménem Immersturm vyšla v Planechase. Valla a místní Immersturm prý byly původně jedna kaldheimská říše, nicméně se pak katastroficky rozpadla a z Vally se stala „ztracená říše“, ve které zůstal stejnojmenný kousek, omezený region současného Immersturmu. 

Istfell je také čístečně Helheim, z toho titulu, že v Helheimu končily duše těch nehodných Valhally.

Gates of Istfell

Poslední dva světy, Gnottvold a Littjara,  jsou čistě z hlavy tvůrců Kaldheimu, aby vyplnily prázdná místa.  Trollové nicméně pocházejí právě ze severské mytologie, a koncept měňavců, dokonale ztělesněný bohem Lokim, tu hraje také velikou roli. Aby v tom nebyly samy, tak opačným směrem se také jeden najde – kromě malých prvků použitých v jiných světech nemá na Kaldheimu obdobu Vanaheim.

Gnottvold SlumbermoundLittjara Mirrorlake

Yggdrasil nicméně není jen „lešením“ pro jednotlivé světy.V mytologii jej obývá několik mytických zvířat –  v koruně orel, na jehož hlavě sedí jestřáb Vedfolnir, a kořeny stále okusuje drak/wurm jménem Nídhoggr. Mezi nimi běhá sem a tam, přenáší zprávy a rozsévá svár veverka jménem Ratatoskr. Více o nich se dozvíte dále.

 

Ragnarök

Severská mytologie je specifická v jedné věci – obsahuje konec světa, a jeho znovuzrození. Zdejší bohové nejsou nesmrtelní, ba – velice – naopak. Ragnarök, v překladu Sudba či Soumrak bohů, je právě vyvrcholením konfliktu mezi bohy a obry jötuny. Bohové prakticky bez výjimky v Ragnaröku zemřou a svět znovu zalidní jediný pár lidí, který se ukryl v Yggdrasilu.

Doomskar

V Kaldheimu Ragnarök jako takový neuvidíme, ale Doomskar, kataklyzmická srážka několika světů (minimálně Bretagard, Immersturm a Karfell)  je jeho jasným odrazem.

Smrtelnost severských bohů je v Kaldheimu reprezentována tím, že zatím jako první bohové vůbec nejsou ve své podobě bytostí nezničitelní.

 

Pojďme se podívat na jednotlivé bohy.

 

Alrund, Bůh kosmu

U Alrunda vám stačí jediný pohled. Ano, tohle je místní verze Ódina.

Alrund má stejně jako Ódin jen jedno oko. stejně jako Ódin má za společníka krkavce (Ódin měl dokonce dva, Huginna a Muninna, Myšlenku a Paměť).  To vidí každý asi na první pohled.  Nicméně Wizardi šli v designu ještě hloub.

Ódin, na rozdíl od mnoha jiných hlav panteonu (jako třeba Dia nebo Hora) byl mnohem více zaměřen na moudrost a lstivost, než na fyzickou zdatnost. Často se pohyboval v přestrojení, a koneckonců – i své oko obětoval v zájmu své věčné honby za vědomostmi. Byl také spojen hodně s věštbami a znameními – proto se není čemu divit, že jeho karta je modrá a dává bonusy podle předpovězených karet a karet v ruce, reprezenující vědění.

Konečně, i Alrund je hlavou kaldheimského panteonu a otcem několika dalších bohů – i to je paralela s Ódinem.

V severské mytologii vlastnil Ódin svou osobní zbraň, kopí Gungnir. Nic takového zde nenajdeme. Najdeme zde ale místní verzi Sleipnira, Ódinova osminohého koně.

 

Esika, Bohyně (světo) stromu

 

Budeme pokračovat v těch jasnějších inspiracích. Esika je inspirována z velké míry Freyjou, bohyní lásky a plodnosti. Freyja byla údajně nejkrásnější z bohů, dvojče boha Freyra a paní Folkvangru, nebeských polí a místa odpočinku pro polovinu se ctí zemřelých (druhá polovina šla do Valhally). Fakt, že připravuje Kosmický elixír – látku zajišťující bohům Skoti nesmrtelnosti –  z mízy Světostromu, má zase předlohu v Idunn či Iduně, severské bohyni jara. Ta pěstovala kouzelná jablka, která museli bohové pojídat, aby si udrželi věčné mládí a sílu.

Cosmos Elixir (KHM)

Duhový most, karta z druhé strany Esičiny inkarnace, je pak samozřejmě místní verze Bifröstu.

Definitivním potvrzením teorie Esika – Freyja je nicméně Esičin kočár. Freyja vlastnila několik zázračných předmětů – plášť z peří pro let mezi světy, náhrdelník Brisingamen…a kočár, tažený místo koní kočkami.

A pokračujeme ke třetímu „loženému“ bohovi.

ThorALF, bůh zuřivosti!!!!

Sorry, neodolal jsem. Díky, tajný dobrodinče, za photoshop 🙂

 

Toralf, bůh zuřivosti

Toralf, jak už jméno napovídá, je místní verzí Thora. Jeho kladivo (na druhé straně karty) je odkazem na Mjölnir (dokonce se umí vracet do ruky), ale jeho barva také odpovídá tomu, že byl jedním z nejvíce prchlivých a horkohlavých mezi severskými bohy.

 

A kolik tak asi zranění by měl dávat místní Mjölnir?  Tak třeba jako jeden blesk? 🙂  Za pozornost stojí, že showcase verze kladiva více odpovídá klasické popkulturní představě, než ta normální – která opět pro změnu více připomíná  skutečná středověká bojová kladiva.  „Skutečné“ Thorovo kladivo by pravděpodobně bylo někde mezi.

 

Halvar, bůh války

Ačkoliv by se leckomu mohl Thor zdát bohem války a boje, Seveřané jich měli trochu více. – koneckonců za boha války byl pokládán i Ódin.  Za hlavního je je považován Tyr, bůh práva a spravedlnosti, který mimo jiné (o tom více dále) měl jen jednu ruku, zatímco o druhou přišel kvůli vlku Fenrirovi.

 

Jelikož je bílá barvo zákona a pořádku, je Halvar nejblíže právě Tyrovi. Pouze má tedy obě ruce. Radši by se možná měl vyhýbat Sarulfovi ;).

 

Valki,bůh lží

A dnešní závěr bude samozřejmě patřit poslednímu z bohů, jehož jasnou inspiraci nelze přehlédnout.  Šejdíř, pábitel, lstivý a úskočný Loki – inspirace pro Valkiho, boha lží. Loki je jeden z nejznámějších a nejneslavnějších bohů severské mytologie. Navzdory tomu, jak jej znáte z moderních filmů z Marvelversa, Loki nebyl Odinův syn. Původem byl jötunn, ledový obr, a syn Lauffeyho (to zase Marvel ponechal),který na Odina zapůsobil svou chytrostí a lstivostí, načež se s Ódinem stali pokrevními bratry a přijal jej mezi Ásy (Aesir), asgardské bohy.

Ve svazku s ledovou bohyní Angrbódou zplodil Loki trojici Hel (bohyně smrti), Jörmungandr (obří mořský had a jeden z hybatelů Ragnaröku) a Fenrir (obří vlk, taktéž). Pokud přemýšlíte nad tím, jak bůh a jötunnka zplodili příšery, pak vězte, že v podobě klisny pak se spojením s hřebcem Svathilfarim je Loki zodpovědný i za zplození Ódinova osminohého oře Sleipnira.

Loki byl také zodpovědný za smrt boha Baldra, syna Odinova a bratra Thorova, která uvedla do chodu řetězec událostí končící Ragnarökem.

Kaldheim nicméně přidává další rovinu. Valki, sám šejdíř zodpovědný za mnoho ústrků (jako například odvlečení Síně bohů ke kořenům Světostromu do Istfellu), je ve skutečnosti přemožen a uvězněn jiným známým šejdířem, tentokrát sférochodcem. Když jsme se o Kaldheimu poprvé dozvěděli, hodně lidí spekulovalo o tom, že ideálním kandidátem na Lokiho by byl vílák Oko.  Těsně vedle. Valkiho přemohl a v ledovém pilíři uvěznil poloďábel a mág bolesti a utrpení –   Tibalt.

Jaké další bytosti ze severské mytologie mají své protějšky v Kaldheimu? Kým se inspirovali ostatní bohové? Na tyto i na další otázky vám odpoví druhý díl 😉

 

Honza Adam

 

Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vaší vlastí stránky.

3 komentářů k “Kaldheim – mytologie a inspirace, část první”

  1. Honza2 napsal:

    Super článek. Originální severskou mytologii načtenou nemám, moje znalosti se omezují na francouzskou sérii knih „Mýty a legendy“, tady konkrétně Vikingové a Vlci 🙂

    A Lokiho (nejen sexuální) eskapády by vydaly na samostatnou ságu.

  2. MJM napsal:

    Super článek, díky moc za shrnutí. Já zase znám severskou mytologii nejvíc od Gaimana, který z níc vychází více než často, ať už v Amerických bozích nebo v Sandmanovi:-).

    Díky tomu nemůžu Marvelovské zobrazení Lokiho vystát…

    • Honza Adam napsal:

      Já si Norse Mythology teď stáhnul a už se těším, až se do toho zakousnu 😉 Dík za pochvalu.

Zanechte odpověď