Ixalan očima Vorthose, část 1

Milí kamarádi, než jsme stihli se podívat na flavor Ixalanu, přišli Rivals a my se v reálu blížíme nezadržitelně k finále samotného příběhu Jace, Vrasky a celého světa dinosaurů, conquistadorů a Nesmrtelného slunce. Pojďme se tedy společně ohlédnout nejprve za Ixalanem a pak i za Rivaly, abychom si umetli cestičku k nejskvělejšímu návratu posledních deseti let 😉

 

 

 

Ixalan se v lecčems vymyká jiným blokům, a to i po flavorové stránce. Máme zde čtyři soupeřící frakce, barevně asymetrické, každou s vlastní agendou, a v každé zároveň jistý disent nebo specifické postavy. Proto i tahle analýza bude vypadat trošičku jinak – jako základ si vezmeme materiál ze Sférochodcova průvodce, a za běhu jej rovnou budeme doplňovat o zajímavé odkazy ať už z obrázků, nebo flavorů.  A co náhodou zbyde, tomu necháme samostatný článek 😉 Tak pojďme na to…

P.S. Omlouvám se za rozhašené formátování článku….

Úvod

Hluboko v zelených džunglích Ixalanu leží poklad, který si jen málokdo dokáže představit. V prastarém zlatém městě Orazca je ukryto Nesmrtelné Slunce, artefakt mytické moci, který slibuje nekonečné bohatství, moc impéria, moc nad přírodou a věčný život. Po staletí bylo zahaleno legendami a matnými vzpomínkami, ale nyní se legenda stala skutečností, a obyvatelé Ixalanu se ženou za Nesmrtelným Slunce a příslibem jeho moci. Nezastaví se před ničím, aby se jej zmocnili.

Merfolkové Poslů Řek a lidské Sluneční Císařství koexistovali na kontinentu Ixalan po léta, někdy ve válce, někdy v obezřetném a křehkém míru. Ale vetřelci z dáli – nejdříve piráti Neomalené koalice, lační po pokladech, a nyní i zlověstné flotily Soumračné legie – tuto křehkou rovnováhu sil narušili. A zatímco se Soumračná legie snaží Ixalan dobýt a podrobit, stejně jako to učinili se svým domovským Torrezonem, všechny čtyři frakce začínají horečně hledat zlaté město a jeho poklad.

Ale Orazca není jediné, co lze na Ixalanu najít. Prastaré rozvaliny z nejslavnější éry Slunečního císařství, nyní zarostlé a polopohřbené v zemi skrývají stále mnohé bohatství a památky.  Svaté prameny s vodou prodchnutou kouzelnou mocí tečou z vysokých úbočí hor.  Skryté pobřežní zátočiny s pirátskými poklady zanechanými zde kapitány před dlouhými lety. Stateční průzkumníci všech čtyřech národů objevují stále něco nového, zatímco se blíží k Orazce.

 

To bychom měli oficiální text. Co lze k tomu dodat z mé strany. Svět inspirovaný Střední Amerikou v Magicu doposud chyběl, pokud tedy nepočítáme alarskou Nayu, která ale logicky nemohla být moc propracována do detailu, a tak zůstalo prakticky jen u jmen a a architektury.

John Dale Beety, autor flavortextů pro Wizardy, jakož i skvělých flavor článků na SCG, napsal v roce 2014 článek zamýšlející se nad možnostmi inspirací pro nové světy, kam zahrnul právě i mesoamerickou inspiraci. Článek se jmenuje „Ani zanic“…a rozebírá…no…důvody proč některá témata v MTG neuvidíme.  Jmenuje zde 3 (4): Inspiraci původní americkou indiánskou kulturou, inspiraci Starým zákonem, inspiraci Střední Amerikou, a inspiraci (dosaďte váš oblíbený obskurní fantasy svět)-em.

Jeden z problémů tohoto settingu je koncept „Mayincatec“. Zatímco řecké báje zná skoro každý, kolik (normálních) lidí by dokázalo zpaměti správně vůbec civilizace Inků, Mayů a Aztéků zasadit do období, kdy existovaly, a také na mapu? A to ještě do toho pro jistotu nepleteme Olméky.  A pak je tady výslovnost… Huitzilopochtli, Tezcatlipoca, Quetzalcoatl…

Stále také musíme mít na paměti debakl Kamigawy nebo zbavení se Kiořina příjmení. JDB předpovídal, že Wizardi nebudou natolik líní, aby z celého bloku udělali „mayinkatécký svět s málo oblečením a lidskými oběťmi“. Vyberou si jednu z civilizací (pravděpodobně Aztéky), a najednou zjistí, že se sami zavřeli do kreativní klece s těžko vyslovitelnými jmény, světem, kterému bude opravdu těžké skutečně porozumět, a jen málo způsoby, jak z toho vybruslit. Pokud nepřijdou na to, jak celému světu vdechnout „light“ téma mesoamerických mýtů, aniž by spadli do klišovitě-křečovitých dezinformací a překrucování, aztécký svět nedostaneme ani zanic.

No, jak se nakonec ukázalo, a JDB to přiznal, mýlil se. Wizardi si udělali rešerši opravdu důkladně, a jako inspiraci si zvolili hned dvě kultury – Aztéky pro Sluneční císařství, a Maye pro Posly Řek. Ale to není všechno. Dokázali sem zakomponovat ještě další dvě témata související s těmito kulturami a Středo-jižní Amerikou.  Conquistadory z východu, kteří v reálném světě tyto kultury zničili. A koncept „Ztraceného světa“ známý z pera A.C.Doyla, a spojovaný ponejvíce s Venezuelou a jejími stolovými horami tepui. – v podobě dinosaurů. A do toho všeho ještě i piráty. 🙂

Pozn: Tady si ještě maličko odbočím – kromě Ixalanu se realizoval i druhý z JDB-pochybovaných konceptů v podobě lovecraftovského Innistradu II. 

V následujících odstavcích si krátce představíme jednotlivé frakce a jejich důležité postavy. Kde to bude možné, zmíníme také nejlepší flavorové kousky, případně minely.

Začneme dvěma národy, které jsou na Ixalanu doma.  Mimochodem, Ixalan jeve skutečnosti pouze jméno kontinentu, na kterém se příběh odehrává, nikoli celého světa. Pro jednoduchost je ale jméno Ixalan použito pro celou sféru.

 

POSLOVÉ ŘEK

Poslové Řek jsou merfolkové – rasa obojživelných humanoidů, kteří jsou doma v mořích, řekách, potocích a deštných pralesech Ixalanu. Merfolčí civilizace existovala na Ixalanu až kam paměť sahá, ještě dříve, než sem vkročila noha prvního člověka.  Lidé, kteří přišli až daleko později neznámo odkud, s merfolky žili v míru, a jejich kněží dali vzniknout společně Kolébce života, Itlimocu. V době největší harmonie a soužití s lidmi dokonce i merfolkové dělali to, co nikdy předtím  – stavěli města a vesnice, ovšem v dokonalém souladu s přírodou.  Kompletní historii si můžete přečíst v překladu od Honzy.

Jak už bylo zmíněno výše, národ merfolků si bere inspiraci z mayské civilizace.  Mayové jsou ze třech mesoamerických civilizací historicky nejstarší a nejvíce spjati s přírodou.  Do stejné kategorie pak spadá i jejich magie velmi se opírající o nefrit a jeho schopnosti – nefrit se používal po celé střední Americe, ale Mayové jsou jeho využíváním asi nejznámější. 

Jejich vizuální podoba je pak odvozena od tropických pestrých ryb – bojovnic s jejich rozměrnými barevnými ploutvemi a třásněmi. 

Výsledek obrázku pro tropical warrior fishVýsledek obrázku pro tropical warrior fish

Flavortexty merfolčích karet pak hovoří jasně, i když srovnáno pod sebe, často se opakují…

Poslové řek zničí tisíce lodí, aby znemožnili vetřelcům najít zlaté město.

Poslové řek se snaží všechny udržet od zlatého města. Město samo má své vlastní způsoby obrany.

Nespočet potůčků teče do devíti řek, a devět řek do Velké řeky. Poslové řek stráží všechny z nich.

„Z nitra své duše a kostí vdechujeme sílu džungli. Ze svých kořenů a řek džungle vdechuje sílu nám “
—Tvůrkyně
 Falani

„Nepleť si svou prima vyhlídku s bezpečným útočištěm.“
—Tvůrce
 Tuvasa

Magie Poslů řek je tak mocná, že i jeden šaman dokáže odrazit pirátský výsadek.

„Vyhnali jsme Sluneční císařství z pralesa už dávno, a vrátit se jim nedovolíme. „

„Žádná síla není příliš velká na to, abychom ji neměli použít na obranu našeho prastarého domova. „

Poslové řek věří, že nefrit dodává jejich magii váhu.

Jak se loď přiblížila, nefritový totem se vznesl do vzduchu. Vzduch se zachvěl mocí. Kamenné oči zaplály a zapraskaly. Ven zasyčel dech samotného světa a bouře obživla.

Důležité postavy:

KOPALA, STRÁŽCE VLN

Kopala je jedním z devíti Strážců Velké řeky a jejích přítoků. Své jméno převzal po jednom z přítoků společně s péčí o něj. Právě teritoria kolem přítoků jsou mezi Posly nejvíce ceněna a jejich pečovatelé požívají nejvyšší úcty. Kopala je správcem devátého přítoku, poháněn neustále touhou po sebezdokonalování pro dobro svoje i své družiny.

S Kopalou jsme se setkali v příběhu Tvůrci, kde se dostal do názorové rozepře s dalším z Devítky – Kumenou.

„Znám tyhle vody lépe, než vy sebe samotné.“

 

TISHANA, HLAS HROMU

Tishana je nejstarší a nejmocnější z Devítky, a oficiálně se považuje za vůdkyni všech merfolčích družin. Jediným slovem umí potopit loď nebo rozprášit upírskou bandu.  Umí magicky posílit svůj hlas, což jí vyneslo její přezdívku. Do srdcí nepřátel její hromohlas zasévá strach, ale její vlastní lid ji považuje za moudrou a vřele se chovající stařenku.

KUMENA

Kumena je bývalým Tishaniným učedníkem. Mezi merfolky požívá značné úcty, ale jeho víra a temperament by snad ani nemohly být odlišnější od jeho někdejší mentorky. Kumena je charismatický, prudký a ve svých úmyslech těžko zastavitelný, stejně jako jeho řeka, horská bystřina řítící se z úbočí hor pralesem. Když Legie zahájila finální invazi za účelem nalezení a dobytí Orazcy, došel Kumena k závěru, že mise, kterou Posly pověřil Poslední strážce – tedy chránit Orazcu před objevením za každou cenu, a to i před samotnými Posly, je neudržitelná  – a jediným způsobem, jak zachovat svou celou civilizaci, je získat moc Orazcy dříve, než se to podaří ostatním.

Pravda se Kumenovi zjevila s razancí proudu Velké řeky: Jediným způsobem, jak nepřátele udržet od skrytého města, je uzmout jeho moc sám.

„Plameny hlupáků jsou snadno zhašeny.“
—Tvůrce
 Kumena

 

 

SLUNEČNÍ CÍSAŘSTVÍ

Lidé Slunečního císařství byli podle mýtů o stvoření uhněteni z jílu milujícíma rukama Kinjalli, Probouzejícího slunce. Žijí v symbióze s dinosaury, aniž by je doopravdy krotili, natož domestikovali. Používají je jako jízdní oře, bojové prostředky nebo pro transport těžkých nákladů.

Lid Slunečního císařství uctívá slunce ve třech jeho aspektech. Kinjalli je Probouzející slunce, jenž uhnětlo lidi z hlíny a vypálilo je ve svém žáru. (Kinjalli’s Caller)

Lid Slunečního císařství uctívá slunce ve třech jeho aspektech. Ixalli je Životadárné slunce, jenž podporuje všechny věci v růstu. (Ixalli’s Keeper)

Lid Slunečního císařství uctívá slunce ve třech jeho aspektech. Tilonalli je Hořící slunce, spojené se zuřivostí, ohněm a vášní. (Tilonalli’s Knight)

„Jsem zuřivostí Hořícího slunce. Jsem jeho kůží a peřím,zubem a spárem.“ (Tilonalli’s Skinshifter)

Další pohled získáme z flavortextů trojice avatarů.

„Objímající paprsky Kinjalli jsou posly nového života v okamžiku východu slunce.“
—Chitlati
, Bleskojezdec

„Plodné paprsky Ixalli vyživují nás všechny. Každý z nás je živoucím důkazem lásky a moci slunce “
—Chitlati
, Bleskojezdec

„Spalující paprsky Tilonalli v sobě nesou jiskru budoucího zániku života, když svit pohasne “
—Chitlati
, Bleskojezdec

 

 

MĚSTA SLUNEČNÍHO CÍSAŘSTVÍ

Sluneční císařství kdysi sídlilo v Orazce, a společně s merfolky koexistovalo v míru. Když ovšem Apatzec Intli zneužil Nesmrtelné Slunce, velká část země byla zničena, Orazca a Slunce předáno Poslům, kteří oboje ukryli (i před sebou) a z celé říše zbylo jen několik živořících měst. V současnosti existují tři hlavní centra, kterým lze říkat města. Jsou to Atzocan na pobřežní nížině, Pachatupa, sídlo císaře, na pomezí hor a nížin, a Otepec na samotném západě území, uprostřed horského pralesa.

Přeslavné město Pachatupa je centrem Slunečního císařství, a Tocatli, císařův palác, jeho zářícím srdcem. (Tocatli Honor Guard)

„Kdekoli svítí Trojjediné slunce, tam plachtí ohromná křídla. „
– Císař Apatzec Intli III (Sky Terror)

„Poslové řek vyrývají svá kouzla do nefritu a doufají, že nás svedou z cesty. Ale jaké právo mají nám upírat to, co kdysi bylo naším?“ (Demystify)

 

GISHATH, AVATAR SLUNCE

Víra v Trojjediné slunce je ústředním motivem Slunečního císařství. Kinjalli, Ixalli a Tilonalli reprezentují tvůrčí, životadárnou a ničivou moc slunce. Mocný dinosaurus Gishath pak zosobňuje tyto tři aspekty najednou, a uctívají jej jak kněží, tak vojáci, kteří se snaží využít jeho přízně proti nepřátelům.

 

 

HUATLI, VÁLEČNICE-BÁSNÍŘKA

Huatli je věhlasná bojovnice, která vyrostla v Pachatupě, a vzdálená příbuzná císaře Apatzeca Intliho III. Od samého dětství touží dosáhnout titulu Válečnice-Básnířky, udělovaného jednou za generaci.  V příběhu Otázka sebevědomí se dočtete o její historii, a také o momentu, kdy se v smrtelném ohrožení zažehla její sférochodecká jiskra. Prakticky v každém bloku je představen nový sférochodec coby místní rodák, a pro Ixalan je to právě Huatli.

V sadě je více než pár citátů Huatli coby básnířky….

„Síla slunce je v našich srdcích. Nikdy jsem nebyla více hrdá na svůj domov a svůj lid.“
—Huatli

„Jantarové slunce doutná zuřivostí, shlíží na nepřátele, jenž se srocují jako mravenci v touze napadnout náš domov! Jsme připraveni! Spár i čepel jako jeden tnou! “
—Huatli

„Jako stuhy větru a moudrosti coatlové létají, záhady v pravdu předoucí, mraky k vůli své tajemné přetvářející.“
—Huatli 

„Zrodil to stín. Měsíc tomu dal oči, a džungle zuby. Ale až Smrt to naučila krutosti.“
—Huatli (Lurking Chupacabra)

„Jsou chvíle, kdy cítím, že bych mohla létat jako sluncoperuť. Mohla bych letět daleko, ale zlatá vichřice. mne vždy srazí zpět“ 
—Huatli (Kinjalli’s Sunwing)

Mno. Řekněme to upřímně, s výjimkou Lurking Chupacabry by se asi měla Huatli věnovat spiše boji, než básnění.  Zkomolit její jméno na „Žvatla“ se prostě samo nabízí. Poslední flavortext je pak narážka na její sférochodectví a Ixalanské spoutání, které jí nedovolí svět opustit.

 

 

DINOSAUŘI

Asi jako každý druhý malý kluk jsem samozřejmě i já prošel dinosauřím obdobím, a tak mi nedá, abych neokomentoval trošku i tuhle stránku. Wizardi zvolili v souladu s novými poznatky pro dinosaury jejich opeřenou podobu, pro kterou nasvědčuje poslední dobou více a více důkazů – a to nejen pro malé dinosaury, ale i pro větší kusy typu Tyrannosaurus.  Dinosauři zaznamenali návrat na výsluní popkultury zejména díky sérii Jurský park, a některá mrknutí se tedy nemohla vyhnout ani Ixalanu.

Kloužou podrostem, lákáni zvuky narušitelů. Útočí najednou a o kořist se podělí. A pak se vydají dál. (Thrash of Raptors)

A začneme čím jiným, než raptory. Tohle slovo se stalo synonymem pro velociraptory, inteligentní zabijáky lovící ve smečkách (mimochodem, „thrash“ neznamená odpad :), ale jde o jedno z mnoha specifických anglických slov popisujících smečky speficických zvířat (jako například pride pro kočkovité šelmy, crash pro nosorožce, school pro hejno ryb nebo murder pro hejno vran). Skuteční velociraptoři (či zkráceně „raptoři“) byli velikostí asi poloviční proti Jurskému parku, zvířata tam zpodobněná odpovídají velikostí spíše rodu Deinonychus (strašný dráp). Jak už to ale chodí, raptoři se v hlavách lidí nějak díky JP usadili, a Wizardi opět jednou jdou cestou popkultury namísto realističnosti. A nikdo se jim nemůže divit.  Raptor Companion je tak vlastně skutečnému velociraptorovi nejblíže, aspoň co do velikosti.

Kromě naprosto očividných věcí (ceratopsové, brontodonové) můžeme najít i pár méně známých druhů – například ankylosaura (Bellowing Aegisaur), pachycephalosaura (Territorial Hammerskull) a poměrně maskovaného stegosaura (Steadfast Armasaur).

Samozřejmě se to nemůže obejít bez obřích theropodů, masožravých dinosaurů.  Colossal Dreadmaw a Charging Monstrosaur jsou tyrannosauři, oba malíři si dali záležet na jeho velmi specifické hlavě.  Carnage Tyrant je blíže neurčený theropod.

„Ti námořníci na našem pobřeží jsou jako dinosauři, co loupí vejce z hnízd. Žijí z práce jiných.“
—Itzama
 Chocholatý  (Nest Robber)

Také Nest Robber je přímo inspirován jedním z dinosaurů – Oviraptorem.

Ten je chudák dalším případem křivdy. Jeho jméno lze přeložit jako „lupič vajec“, a získal jej díky tomu, že jeho fosilie byla nalezena poblíž hnízda protoceratopse, a předpokládalo se tedy, že loupil vejce a živil se jimi. Na konci 20. století se ale přišlo na to, že hnízdo bylo ve skutečnosti oviraptoří. Oviraptor se ve skutečnosti živil měkkýši. Nicméně „lupiče vajec“ mu už nikdo neodpáře, jak ukazuje i tato karta.

No a naposled tu mám Snapping Sailbacka.  Ačkoliv má tato karta typ Dinosaur (podobně jako erratovaný Lathnu Sailback, nebo Orazca Frillback z RIX), ve skutečnosti nejde o dinosaura.  Dimetrodon či Edaphosaurus, kterými se tyto bytosti inspirovali (občas neformálně nazývaní pelykosauři) totiž patří k čeledi Synapsida, která se vyvíjela paralelně se Sauropsida, kam patřili dinosauři, a patří tam současní plazi a ptáci. Ano, Synapsida jsou savci, a i člověk je tak vzdáleným potomkem dimetrodonů či edaphosaurů.

 

To by byli „místní“. Druhé dvě frakce spojuje cizokrajný původ, v obou případech však pocházejí z kontinentu daleko za oceánem směrem na východ, nesoucího jméno Torrezon. 

 

SOUMRAČNÁ LEGIE

Soumračná legie je ovládána aristokratickou třídou upírů, rovnou mírou rozdělenou mocí mezi královnou a šlechtou na straně jedné a církví Soumraku na straně druhé. Upíři jsou rychlejší a silnější, než mnozí z lidí, a to je v jejich domovině, kontinentu na východě jménem Torrezon, učinilo osm set let zpět prakticky neomezenými vládci. Celou historii Torrezonu si můžete opět přečíst zde. Nyní pátrají po Nesmrtelném slunci, které jim bylo kdysi zcizeno, a jejich pouť je přivedla na Ixalan.

Soumračná legie připlula z Torrezonu v honbě za slávou, bohatstvím a Nesmrtelným sluncem.

Pevně spojeni s Církví Soumraku, paladinové Zkrvaveného řádu jsou zbožní až na hranice fanatismu.

„Naše poslání slouží pravdě a spravedlnosti. Pokloníš se před naší mocí.“

„Mé kopí kdysi třímal sám Ctihodný Tarrian. V jeho jménu a jeho mocí, nyní zhyň!“

„Nechť krev nečistých koluje tvými žilami. Pouze požehnání zlatého města zbaví tvá ústa její štiplavé chuti.“
—Nejvyšší
 maršál Arguel

„Tak jako slunce zapadá, aby umožnilo nový rozbřesk, i my se obracíme k temnotě, aby nám pomohla přinést spásu.“

„Je ambiciózní. Neúnavný. A naprosto nemilosrdný. Ideální pro nasazení na hranici.“
—Místokrálovna
 Elia Sotonores, report královně (Vicious Conquistador)

Dle zákonů církve a koruny se upíři krmí jen krví vinných – těch, kdo byli prohlášeni za kacíře, rebely, či válečné nepřátele. (Call to the Feast)

„Nesmrtelné slunce nám dá skutečnou nesmrtelnost, namísto věčného stínu nemrtvosti.“

Upíři, šlechtická třída starého Torrezonu, jsou vedení dvojnou oddaností ke koruně a církvi.

Církev Soumraku učí, že není zisku beze ztráty, není triumfu bez obětí, a není doušku lahodného šarlatu bez smrtelného zachroptění.

 

ELENDA, RŮŽE SOUMRAKU

Před skoro tisíci lety byla Elenda z Garanna opatrovnicí Nesmrtelného Slunce v horském klášteře v malé hornaté zemíčce jménem Torrrezon. Slunce ale budilo v okolních vládcích závist. Pedron Zkažený, jeden z nejdychtivějších králů, klášter napadl, Slunce vzal a pobil všechny mnichy až na Elendu, kterou ponechal smrtelně zraněnou svému osudu. Slunce mu však prakticky ihned odebrala obří okřídlená bytost a uletěla s ním na západ. Umírající Elenda přísahala, že Slunce za každou cenu vrátí zpět, a podstoupila rituál, kdy obětovala svou duši za nesmrtelnost, která jí dovolí věnovat jejímu úkolu tolik času, kolik bude k jeho splnění zapotřebí.  Stala se tak první upírkou.  Později opustila Torrezon a vydala se směrem na západ, kam bylo Slunce odneseno. Symbolika růže se stala oficiálním symbolem Soumračné legie.

Při Rituálu vykoupení složí šlechtici stejnou přísahu jako Elenda, první upírka, a podstoupí tutéž věčnou oběť.

 

 

MAVREN FEIN, APOŠTOL SOUMRAKU

Mavren Fein je hierofant, vysoký představitel torrezonské církve. Vládne mocným hlasem, před kterým se sklání i vysoce postavení šlechtici. Mavren se vydal na Ixalan, aby našel Elendu, strážkyni Slunce a spasitelku jeho národa, která by celé jeho rase měla dopřát věčného života – skutečného, bez nutnosti vyživovat se krví.  Říká se, že Mavren pod vlivem svého Krvavého půstu zničil navigační pomůcky a mapy lodě, která jej přepravovala, a dovedl loď k pobřeží Ixalanu jen silou víry.

V poblouznění svého Krvavého půstu zničil navigační pomůcky a dovedl loď k pobřeží veden jenom vírou.

Mavren se v příběhu objevuje v kapitole Hon, část 1.

 

VONA, ŘEZNICE MAGANSKÁ

Vona si svou přezdívku vysloužila v průběhu Odpadlických válek, když sama prorazila palisádu kolem vesnice a zabila tucet nepřátelských důstojíků. Nyní vede pluk conquistadorů, aby na Ixalanu našla Elendu z Garrana a ta Legii pomohla proti jejím nepřátelům na Ixalanu.

„Po čtyři sta let jsem vedla armády dobyvatelů. Tahle země nemá nic, co by se mi dokázalo postavit.“

Také Vona se v příběhu objevuje v kapitole Hon, část 1., a dále

 

 

ZÁKLADNY SOUMRAČNÉ LEGIE

Když Legie dorazila na pobřeží Ixalanu, začala se zde zabydlovat. Zřídili několik opevněných základen na pobřeží a v bahnitých deltách řek v okolí Královniny zátoky, zálivu na jihu Ixalanu a hlavním centru jejich moci.  Nejdůležitější jsou Adanto (také nazvána První Pevnost, jinak nesoucí jméno po prvním navigátorovi, který dovedl loď Legie na Ixalan, Adrianu Adantovi z Lujia), Durron (Pevnost Víry) a přístav Leor (Hranice Vyhnanství)

„Zabírám tuto zemi jménem královny. “
—Adrian
 Adanto z Lujia (Legion’s Landing)

Vojáci Soumračné legie připluli do kolonií v Královnině zátoce v touze po slávě a bohatství. Jsou to veteráni zoceleni staletími válek, a žízní po dobývání. (Queen’s Bay Soldier)

Upíři ale brzo zjistili, že dobýt Ixalan asi nebude tak snadné, jako tomu bylo s Torrezonem. Zdejší fauna je totiž něco, s čím se doma nepotkali…

Masožraví dinosauři si oblíbili chuť nemrtvého masa, a naučili se stopovat upíry po pachu krve v jejich dechu. (Raging Swordtooth) 

„Viděl jsem smečku těchto monster lovit společně, a nedokáži si představit velikost jejich kořisti.“
—Adrian
 Adanto z Lujia
(Regisaur Alpha) 

 

 

Conquistadoři obklíčili dinosaura, jen aby zjistili, že je v přesile. (Spike-Tailed Ceratops)

 

 

 

A co když dindíci dostanou ještě doping…
Conquistadoři Legie jsou schopni odolat ixalanskému slunci. Jejich pevnosti vydrží útok ceratopse. Ale nic neodolá útoku ceratopse posíleného sluncem (Crash the Ramparts)
A jelikož je to na Ixalanu celkem free-for-all, nemůžete se dívit, že se vám pak stane tohle..
Obezřetná vůči zuřivým dinosaurům vztyčila Soumračná legie zdi pevnosti – akorát včas, aby je piráti spálili do základů. (Fiery Cannonade)
Co se týká samotné inpirace pro Soumračnou legii, inspirace španělskými conquistadory je prakticky stoprocenntní – brnění, zbraně, specifické přilby, oblečení, náboženská posedlost. Zatímco lodě pirátů jsou štíhlé a obratné, lodi Legie jsou doslova plovoucími katedrálami  – ve které se ostatně po přistání mohou proměnit.

NEOMALENÁ KOALICE

Piráti Neomalené koalice jsou rozmanitou cháskou, nejvíce je mezi nimi lidí – někdejších obyvatel Svobodných království na západě Torrezonu, posledních, které padly za oběť Legii Soumraku. Obyvatelé tehdy utekli na moře a mnoho z nich se dostalo až na pobřeží Ixalanu. Ačkoliv prosili pouze o možnost se usadit a nabízeli jako protihodnotu vše, co se jim podařilo ze svých starých domovů zachránit, Sluneční císařství o tom nechtělo ani slyšet a zahnalo je zpátky na moře. Od té doby se z nich stali věční mořští nomádi.  K neomalené koalici patří také tři ne-lidské humanoidní rasy – goblini, orkové a sirény.

Piráti Neomalené koalice jsou potomky těch, co vyhnala Soumračná legie, a dychtí po pomstě.

Při sporech v Neomalené koalici uplyne od urážky k plné boční salvě často jen pár okamžiků. (Unfriendly Fire)

K pirátům je asi zbytečné dodávat historické reference, je to prostě směska. Snad jediná výtka, které si JDB všimnul, jsou mince, které můžete vidět například zde:

Kde je problém, ptáte se? Podívejte se na okraje mincí. Přijdou vám zcela normální? No a v tom to právě je. Mince mají ostré, vroubkované okraje – jinými slovy, jsou strojově ražené.  Nechtěli-li bychom se dopouštět anachronismů, měly by pirátské mince odpovídající době conquistadorů vypadat spíše takto…

 

 

VYSOKÉ A SUCHÉ

Plovoucí město Vysoké a Suché je neutrální půdou Neomalené koalice. Sestává z vorů, bárek, lodních trupů a plovoucích plošin svázaných dohromady v jeden plovoucí umělý ostrov. Na jeho povrchu se nacházejí obchody a taverny. Násilí a zločin je tady na denním pořádku, a často zde platí jen právo silnějšího.

Plovoucí město Vysoké a Suché se ještě nepotopilo pod vahou zlata, ale ne že by to bylo z nedostatku snahy.

Za příslušnou cenu nabízí plovoucí město Vysoké a Suché všechny komodity, co pirát potřebuje: odpočinek, rekreaci a pomstu.

 

 

KAPITÁNKA LANNERY BOUŘNÁ

Kapitánka Lannery „Kluzká“ Bouřná je odvážná dobrodružka,  která si nadevše libuje v plachtění, objevování a svobodě, již moře nabízí.  Přezdívku si vysloužila za obratnost, s jakou se jí daří vyklouznout i z těch nejzapeklitějších situací. Lidé o ní říkají, že její duše prostě nejde zkrotit.

„Jen si představ, co je hned támhle za ohybem. Dobrodružství. Nové země. Poklady, jen si je vzít. A proto se plavím.“ —Kapitánka Lannery Bouřná

„Je snadné předvídat rozkazy kapitánky Bouřné: vždy se dejte tou nebezpečnější cestou.“ (Opt)

 

 

ADMIRÁLKA MOSAZNÁ BECKETT

Mosazná Beckett si už jako kapitánka Zhouby vydobyla úchvatnou reputaci pro své pirátské, plavební i bojové umění a magii očarování. Z kapitánky Mosazné je nyní admirálka Mosazná, vůdkyně disciplinované a obávané armády lodí známé jako Sáhová flotila.

„Ty a tvá loď se budete v mé flotile skvěle vyjímat.“

Jason Rainville nakreslil Mosaznou Becky podle své vlastní matky, postavy pirátů v pozadí jsou pak on sám a jeho příbuzní.

 

 

GOBLINI

Goblini jsou rasa původem z Ixalanu, ale jejich přirozená zvědavost je přivedla ke Koalici, když její předci poprvé přistáli na březích Ixalanu. Ačkoli jejich bratranci stále žijí v pralesních koloniích, hbití opičí goblini jsou často k vidění na palubách, stožárech i lanovích hbitých pirátských lodí.

Zase jednou tu máme poněkud jiné gobliny než typické humanoidní zelenokožce – začalo to na Kamigawě s akki, pokračovalo na Alaře hlodavčími, na Tarkiru chlupatými, a nyní zde máme gobliny vyloženě opičí, včetně ocasů. Za inspiraci ixalanským goblinům posloužilo několik druhů opic, zejména hulmani (jako u Ragavana) či jihoameričtí vřešťani.

 

 

ORKOVÉ

Orkové byli nepřáteli Legie už od jejího samého zrodu. Soumračná církev na celou jejich rasu uvalila klatbu a de fakto je tak odsoudila k vyhlazení. Po staletích boje proti Legii se jejich počet smrsknul jen na pár stovek. Někteří orkové stále žijí na odlehlých ostrovech poblíž Torrezonu, ale většina se jich připojila ke Koalici, kde tvoří většinu Strašlivé flotily.

Orkové jsou nejšťasnější ve službách kapitánů, co se nevyhýbají bitvám. Orkové Strašlivé flotily jsou doslova veselí.

„Hlídejte si záda, meče mějte po ruce a orka pusťte vždycky jako prvního!“
—Kapitán
 Brandis Trn

 

SIRÉNY

Sirény žijí na skalnatých pobřežích, odlehlých ostrovech, a dokonce i na plovoucích sargasových ostrovech řas. Jsou to nevyzpytatelné bytosti, které se umí v okamžiku proměnit z příjemných na vražedné a ihned zpět. Jsou fascinovány loděmi a často se dobrovolně připojují k jejich posádkám. Nejčastěji jako navigátoři, díky svému vrozenému orientačnímu smyslu, ale často i díky svým přirozeným magickým schopnostem zejména v oblasti iluzí, obluzování a záludných triků. Alespoň v jednom případě to siréna dokonce dotáhla až na kapitána.

Čím silnější vůle, tím podmanivější píseň.

A samozřejmě umějí to, co kterékoli jiné sirény…

Pokračujeme..

Pirátům se musí nechat jedno. Mají v sadě zcela nejvtipnější flavortexty…

„Sakra, já to věděl, že jsem měl zůstat u člunu. Vždycky zůstávej u člunu! „ (Charging Monstrosaur)

„Plavíme se. Pleníme. Pak tančíme.“ (Captivating Crew)

Winona Nelson se po Enthralling Victorovi zase jednou vyřádila na pozadí…viz ork vlevo…

„Kapitáne, myslím, že nás ten ostrov sleduje.“ (Fleet Swallower)

„Tohle nebudete potřebovat. Ani tohle. Ani tohleto… „ (Navigator’s Ruin)

„Jó, měl jsi dneska špatnej den, kámo. Ale žraloci si teďkonc šmáknou.“ (Fathom Fleet Cutthroat)

Díky háku se cítí statečně, a díky klobouku jako fešák. (Rigging Runner)

Když kapitán Trn získá novou loď do své flotily, dá její posádce jednoduše na výběr: poddejte se mi, nebo šup do moře. (Walk the Plank)
 
„Jsou o hodně ochotnější k vyjednávání, když visí za kotník ze stěžně!“ (Skulduggery)
Walk the Plank a Skulduggery je příkladem inspirace z pirátské terminologie. Do stejné kategorie patří i slova hornswoggle, swashbuckling  nebo nakonec nerealizované removal kouzlo Keelhaul.
„Palbu stav, to dá rozum. “
—Kapitán
 Brandis Trn (Cancel)
Aneb není moudré střílet z děla zacpaného nefritovou koulí.
 
„Bouře na obzoru, kap‘téne!“
—Grick
 Doobin, poslední slova
 
Jak už jsem zmiňoval minule, máme tady výrazně víc kapitánek, než kapitánů…. kromě Brandise Trna vlastně jen sférochodce Angratha.
Zatímco ostatní piráti pasou po pokladech, kapitánka Parrish loupí tajemství.
„Vypadá to, že proti nám povstala sama příroda.“ —Kapitánka Brinely Hněvná (Thundering Spineback)

„Tak to je poprvé, co jsem viděla narazit mělčinu do lodi. .“ —Kapitánka Brinely Hněvná (Run Aground)

Plnou boční salvou se kapitánka Vance pustila do útesů, aby si vybudovala nový domov. // Nyní, namísto lodi, velí Ripley Vance pevnosti. (Vance’s Blasting Cannons / Spitfire Bastion)

Z nějakého záhadného důvodu si Wizardi vybrali několik starých anglických příjmení, a ta použili jako křestní jména zejména pro ženské kapitánky Koalice (Beckett, Lannery, Ripley)

No ale abychom zas pirátům nenechali všechny zásluhy za vtipné texty…

Raptoři poslouchají na slovo…pokud to slovo je „lov“ „zabij“ nebo „vyrvi mu pajšl“. (Raptor Companion)

Raptoři jsou dostatečně inteligentní na to, aby odtrhli tvrdý kovový krunýř a dostali se tak k pamlsku pod ním. (Ripjaw Raptor)

Pokud cítíš otřesy země, utíkej. Pokud jej slyšíš řvát, prchej. Pokud vidíš jeho zuby, je pozdě. (Colossal Dreadmaw)

 

Vojevůdci Slunečního císařství jsou zkušení v pokročilé válečné strategii. Ale i tak je jejich nejčastějším a nejvhodnějším manévrem vyslat vpřed obřího, neústupného, smrtonosného ještěra. (Carnage Tyrant)

 Na vážnější notu…

Když je po bitvě, i ti nejzavilejší nepřátelé naleznou konečně něco společného.   (Grim Captain’s Call)
Chmurná kapitánka je ixalanskou obdobou Davyho Jonese -v podstatě ďábla, který si bere k sobě zemřelé.
 
Pirátská posádka bez lodě udělá cokoli, aby nějakou získala. (Desperate Castaways)
Samota a hladovění jsou samy o sobě brutálním trestem, ale ještě horší je všechen ten čas přemýšlet. (Duress)
„Ta vidina mne děsí. Vidím konec světa, způsobený hledáním Nesmrtelného slunce.“ —Tvůrkyně Pashona (Star of Extinction)
Mimochodem, víte, kam na zemi dopadl meteorit, který podle uznávaných teorií měl na svědomí vyhynutí dinosaurů? Kousek od Yucatánu 😉
 
Jedinou silou na Ixalanu netoužící po nalezení zlatého města je Ixalan sám. (Old-Growth Dryads)
Je fajn, že ani na Ixalanu nechybí ztělesnění neutrální přírodní síly, indiferentní vůči všemu, co se děje kolem.
Za své dlouhé životy shromáždí trilobiti v žaludcích ohromné poklady.
No čekali byste, že zrovna Ixalan přinese Magicu prvního TRILOBITA?
Na závěr bych sem ještě hodil zajímavý link na analýzu, jak symbol Nesmrtelného slunce (přeneseně Ixalanského spoutání) inspiroval symboly obou národů, které jej v minulosti držely – jak trojjediné slunce Slunečního císařství, tak Soumračnou růži Legie Soumraku. Link.

Příběh

Ixalanský příběh se ukázal být v podstatě jedním velkým příjemným překvapením. V podstatě celý se točí kolem redefinice postavy Jace Belerena, který sem přichází doslova jako tabula rasa.

Jace procitl s naprostou jistotou, že je ztracen. (Ixalan’s Binding)
Na počátku se probouzí na Zbytečném ostrově. Povídka Jace, osamělý.
 
Netrvalo to dlouho, než byly taverny Vysokého a Suchého plné zkazek o nové kapitánce, která umí proměnit osobu v kámen pouhým pohledem. (Vraska’s Contempt)
Pak se setkává s Vraskou, která užaslá zjišťuje, že Jace neví, kdo je; a ani kdo je sám.  Získávají k sobě sympatie a dokonce se stávají přáteli… Povídka Nadaná kapitánka Vraska    a povídka Něco úplně jiného.
„Očividně to ukazuje aetherický azimut… “ //  „. . . záhadného cíle.“
—Jace Beleren (Thaumatic Compass / Spires of Orazca)
Jaceovi se podaří thaumatický kompas spravit, a poznat jeho funkci – ukazovat ke koncentracím magie, zejména těm souvisejícím se sférochodci.
Pečlivě sleduje thaumatický kompas, který jí věnoval Bolas, padla Vraska rovnou do pasti, kterou na ni políčili Poslové řek. (River’s Rebuke)
… dokud společně neztroskotají u pobřeží Ixalanu po urputné bitvě s lodí Legie, na které se plaví i Vona.  Povídka Hon, 1. část
Poprvé za svůj život se Vraska pokusila zabránit smrti. (Perilous Voyage)
K Orazce ale míří několik skupin. Upíři Vona a Mavren (každý sám)  Huatli s Angrathem, Tishana, Kumena. Právě rebelský Posel Řek je první, kdo města dosáhne a pokusí se jej oddělit od okolí příkopem a vodopády. Jace je stržen proudem a i přes zoufalou Vrasčinu snahu padá do vodopádu….kde se mu poprvé začnou vracet vzpomínky. Povídka Hon, 2. část.
Jaceovo robinsonské téma Wizardi využili na základních zemích, kde pět z nich (od každé jedna) ukazuje Jace, kterak bloudí po rozličných místech jeho ostrova. Jace také již na začátku shodí svůj plášť a nechá jej na pláži, v průběhu příběhu pak fyzicky zesílí a není už takové ořezávátko.  To je ostatně vidět na obou jeho kartách.
Zajímavou postavou se ukázal být minotaur Angrath, o němž jsem se rozepisoval u recenze sférochodeckých balíčků. Je opravdu osvěžující mít RB postavu, která v podstatě ztělesňuje to málo pozitivního, co lze v této kombinaci najít.
Mimo Jace prošla nejzajímavější proměnou Vraska. V příběhu jsme ji zatím viděli třikrát. Poprvé při jejím představení, kdy se zažehla její jiskra v průběhu masakru v boroské věznici. Vrasčina první sféroportace byla stejně traumatizující jako její povznesení, byla totiž uvězněna v tmavé beztvaré zóně bez možnosti úniku. Jen zázrakem se nezbláznila (jako třeba Nahiri),dokázala přijít na to, co se s ní stalo, a uniknout. Podruhé v povídce k DD Jace vs Vraska, kde hodlala Jace nalákat do pasti, protože nesouhlasila s jeho rolí coby Živoucího Guildpactu. No a nakonec v příběhu o kraulském knězi Mazirkovi, kde bylo odhaleno, že hledá způsoby, jak svrhnout nespravedlivý gildovní systém (počínaje gildovním pádem Golgari, Jaradem).  Wizardům se podařilo nenásilně propojit celou tuto historii s příběhem Ixalanu, tak, že nejen dává smysl, ale ještě je to radost číst. Škoda je snad jen to, že nejhezčí obrázek dostala na key artu a ne na sférochodecké kartě…
Jak Vrasce, tak Jaceovi se dostalo v Ixalanu zasloužené pozornosti a po příběhu RIX je zřejmé, že se všichni budou těšit, až se jejich cesty opět někde protnou.
Tak, to by bylo pro dnešek všechno. Příště na viděnou!
– Honza Adam
Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vaší vlastí stránky.

Jeden komentář k “Ixalan očima Vorthose, část 1”

  1. MJM napsal:

    Super rozbor, díky moc.

    Jen pozor – odkazy na artofmtg.com nefungují – The owner of this website (www.artofmtg.com) does not allow hotlinking to that resource (/wp-content/uploads/2017/09/Captivating-Crew-Ixalan-Art.jpg).

Zanechte odpověď