Commander 2019 – na slovíčko s generály

Milí kamarádi, jako každý rok zde máme Commander a s ním hromadu nových legendárních bytostí. Těch je tentokrát šestnáct, přičemž se mezi nimi nacházejí i nové karty pro jedny z nejslavnějších postav Magicových příběhů vůbec. Tak pojďme na to!

 

 

 

 

 

Žlutou barvou jsou uvedeny „oficiální“ medailonky jednotlivých bytostí, pokud jsou k dispozici (a pokud jsem uvažoval za nutné je uvést). Wizardům se zatím nechce je zveřejnit na odpovídající stránce, tak uvidíme. Určitě jsou ale obsaženy v letáčcích uvnitř produktu. U „velkých“ legend jsou k dispozici alespoň v popiscích na Amazonu; a z „malých“ legend je pouze Grismold novou postavou, Gerrard, Tahngarth a K’rrik jsou naštěstí „profláklé kádry“ ze Ságy Weatherlight.  Zbytek je můj komentář.

KADENA, ZÁLUDNÁ KOUZELNICE

Vychytralá, úskočná a bystrá, Kadena je vždy připravena skočit po jakékoli šanci dostat se výše v mocenském žebříčku Silumgarova rodu. Udržuje si síť špionů, kteří ji permanentně udržují informovanou o tom, co se děje. Tato mohutná pokladnice vědění a informací je připravena na den, kdy odhodí všechny zábrany a ujme se moci sama.

Zajímavé. Jeden by na první pohled usoudil, že Kadena je jednoznačně postava z tarkirské minulosti či alternativní časové linie, kdy existovali Sultai. Mark Rosewater se nechal slyšet, že „chánský“ Tarkir je mezi lidmi velmi oblíben a není vyloučeno, že se tam nějakým způsobem vrátíme, či budeme vracet. Koneckonců, Kadena není zde v tomto produktu jediná.  Na jejím obrázku  můžete vidět typické tarkirské energetické kokony symbolizující  na tomto světě morfovací magii. Oficiální bio ale mluví jasně o Silumgarově rodu. Že by tedy naopak náznak toho, jak se nynější „dračí“ Tarkir znovu přerodí v trojbarevné klany?

RAYAMI, PRVNÍ Z PADLÝCH

Když byli Eldrazi uvězněni na Zendikaru, někteří obyvatelé, jako Rayami, se je pokusili osvobodit. Blízký kontakt s mocí těchto vesmírných hrůz je proměnil v upíra – jednoho z prapůvodců celé rasy. V Rayamim se neukojitelná touha po krvi a šílenství Eldrazi zkombinovalo do jediné touhy po ničení.

Jaký je vlastně původ zendikarských upírů? Původně to byli kultisté, kteří uctívali falešné bohy – Eldrazi. Vliv uvězněných Titánů, konkrétně pak Ulamoga, Nenasytného Požírače, proměnil kultisty v bytosti plné hladu po životní energii jiných živých tvorů, jako jejich „otce“. Určité střípky této historie zazměly v povídkách Probuzení ze spánku a Vzpomínky krve. Rayami je jedním z prvních krvonáčelníků.  Všimněte si, jak uspořádání kostěných výrůstků a malby na Rayaniho hrudi připomínají samotného Ulamoga. Rayami je také historicky první upír v MTG se zelenou barvou v sesílací ceně. Karta Idol of Oblivion v tomto produktu odkazuje právě na kultistický původ zendikarských upírů.

GRISMOLD, ROZSÉVAČ HRŮZY

Grismold je jediný, o kterém nemáme od Wizardů žádné informace. Já si o něm myslím, že by to klidně mohla být eldrainská verze Shreka 😉

SEVINNE, ČASOBOŘIČ

Sevinne je čaroděj s touhou po dobrodružství a láskou k objevování. Učil se na Tolarianské akademii, ale nikdy neměl rád šprtání z knih, a jakmile dostal svůj titul a plášť čaroděje, vydal se do světa. Jakožto nadaný kouzelník s encyklopedickou znalostí tajemných umění, spoléhá na své kouzelné schopnosti, že mu pomohou překonat jakékoli nebezpečí, které na Dominarii potká.

Sevinne byl jedinou z „face“ legend balíčků, u kterých jsme si nebyli jisti původem. Díky jeho vztahu k časové magii tak ani moc nepřekvapí, že se jej Wizardi rozhodli propojit s Tolarianskou akademií – nevíme jen, zda v dobách minulých, nebo na současné Dominarii.

 

PRAMIKON, NEBESKÁ HRADBA

Na světě neustále zahaleném mlhou se z oceánu zvedá tajemná zeď. Nemá zdánlivě konce a táhne se míle daleko do obou stran. Kdokoli se přiblíží, shledá, že najednou míří nečekanými směry – skoro jako by se je neviditelná ruka snažila odvést pryč.

Framykoin (pardon, jako rodič malých dětí prostě tuhle asociaci nemohu dostat z hlavy) toho bohužel moc do vínku nedostal. Tak trochu bych si býval přál, aby Wizardi zasadili tuhle první legendární zeď na nějaký ze světů, které nám nabídli v Planechase jen v podobě jediné ochutnávky – takový Luvion, Fabacin, Kyneth nebo například Iquatana by se ho asi rády ujaly.  Luvion se svou létajíc tematikou (Celestine Reef) a faktem, že se jedná o vodní svět, by byl naprosto no-brainer.

ELSHA Z NEKONEČNÝCH

Jako vůbec první džinka, která dosáhla titulu hlavního opata/abatyše pevnosti Moudrého Oka, Elsha je více než schopná vůdkyně. Mocná, trpělivá, a moudrá, Elsha je mistryní bojové magie, která nemá konkurenci, a její bleskové reflexy jí umožňují sesílat kouzla za dobu kratší, než okamžik.

Zatímco u Kadeny jsme se mohli jen domnívat, Elsha je zcela jasně z minulosti Tarkiru nebo chánské časové linie – ostatně, to za ní je pevnost Moudrého Oka, nebo také mystický klášter 😉 Zajímavé je, že Elsha je teprve druhý legendární džin v historii Magicu, a toho prvního jsme dostali před pouhým rokem. Na Tarkiru prostě pro další legendy nějak nevybylo místo 😉

 

GHIRED, VYHNANEC KONKLÁVY

Bývalý člen Selesnyjské konklávy, Ghired změnil svou gildovní příslušnost ke Gruulům poté, co jej k tomu inspirovalo to, když se při Válce jisker na Ravnice manifestoval  Ilharg, Kanec Ničitel. Ačkoli je nyní Gruul, stále v něm přetrvává hluboko zakořeněná láska ke zvířatům a napojení na selesnyjskou magii. Nebude nikdy váhat, aby si přivolal na pomoc divoká prasata nebo jiná velký zvířata, aby mu pomohly v jeho ničivých aktivitách.

Ghired byl od začátku v podstatě jasný. Jeho oděv je bez jakékoli pochyby směsí selesnyjské a gruulské „módy“.  Pro členy gild nebylo zcela typické, aby v rámci svého života měnili gildy (aspoň ne dobrovolně), nicméně když už se tak dělo, v drtivé většině se jednalo buď o vyhnance, nebo o tvory znechucené životem ve městě a intrikami, kteří pak skončili právě u svobodomyslných a nespoutanách Gruulů. V Ghiredovi tak tato skupina dostává oficiálního reprezentanta.

ATLA PALANI, OPATROVATELKA HNÍZD

Atla Palani považuje veškerý život za cenný, zejména ten, co se ještě ani nestačil vylíhnout. Jako šlechtična Slunečního císařství je požehnána unikátní schopností – umět se spojit s dinosaury, kteří jsou stále ve vajíčku. Svou podporou a vedením těchto mocných tvorů ještě před vylíhnutím zajišťuje, že pouto Slunečního císařství a dinosaurů nikdy neochabne.

K „Hatle Patlani“ nelze říci nic moc víc, než že se jedná o precizně flavorově designovanou kartu.  V Ixalanu nijak zmíněna nebyla, ani v průvodcích, ani ve flavorech.

 

MARISI, NIČITEL KOTOUČE

Marisi byl rebelský vůdce nacatlů z alarského odštěpku Naya. Nacatlové tehdy žili jako civilizovaný národ v Oblačném císařství, řídící se souborem 121 zákonů vyrytých do obřího žulového kotouče (nazývaného Kotouč s velkým K). Marisi a jeho stoupenci nesnášeli současnou „změkčilost“ své rasy a volali po návratu do divočiny a ke starým způsobům života.

„Zavrhněte zákony! Probuďte svůj hněv!“

Když konečně povstali, Marisi a jeho stoupenci zničili posvátný kamenný kotouč a rozpoutali občanskou válku, která skončila rozpadem národa na Divoké nacatly, kteří se vrátili k divokému způsobu kmenového života do džungle; a menšinu Oblačných nacatlů, kteří zůstali v horách v kamenných městech, jejichž novým hlavním městem se stal Qasal.

„Oblační nacatlové sedí a přemýšlejí, banda měkkotlapých slabochů. My jsme Marisiho drápy, lovící, útočící, drásající do krve.“ (Wild Nacatl)

„Čepele se otupí, brnění pomačká. Marisi nás učil, že jedinou věcí, co válečník potřebuje, je instinkt.“ -Ajani Zlatohřívý (Nacatl Savage)

V dobách děje bloku Alara byl Marisi považován nacatly za pouhou legendu, ve skutečnosti byl ale živ, neboť se dal do služeb Nicola Bolase, který jeho život uměle prodloužil. Bolas pak jeho návratu využil k dalšímu rozsévání nepokoje  – Marisi byl přímo zodpovědný za atentát na/vraždu kha Divokých nacatlů Jazala Zlatohřívého (s nevědomou pomocí šamanky Zaliki) a povznesení jeho bratra Ajaniho. Později dále podporoval rozkol mezi Divokými a Oblačnými, který vyvrcholil bitvou u Qasalu, která odkryla a aktivovala nayský obelisk (dle Bolasova plánu). Marisi za to nicméně zaplatil životem – Zaliki, která pochopila, jak ji využil, jej rozdrtila mezi tlapami (za použití růstového kouzla). Těsně před smrtí ale litoval, že se nechal Bolasem využít a zradil tak v důsledku svůj vlastní lid.

Více v popisu děje knihy Alara Celistvá zde a zde.

ANJE FALKENRATH

Innistradští upíři rodu Falkenrath byli obávaní pro svou obzvláštní divokost. Anje Falkenrath, jedna z nejstarších dcer rodu, je i podle jejich standardů opravdu nemilosrdná a krutá. Neúnavná a nelítostná, Anje je odhodlána získat zpět někdejší sídlo rodu a obnovit slávu Falkenrathů – a nedovolí nikomu a ničemu, aby jí v tom stál v cestě.

Rod Falkenrathů byl znám jako jediný innistradský rod, jehož zakladatel (kdysi šlechtic se zálibou v sokolnictví) již v době nedávných událostí nežil. Falkenrathští upíři byli ze všech rodů nejdrzejší co do vybírání obětí a přístupu k nim, a jejich starší členové často ovládali létání (oproti jiným rodům). Po Avacynině osvobození andělé na rod Falkenrath udeřili obzvláště tvrdě, zničili jejich hrad a Sigarda v jeho troskách založila opatství Volavčiny přízně. Rod dále zdecimoval Emrakulin vliv, který se na něm podepsal více, než na kterémkoli jiném rodu (částečně i proto, že byli ze všech rodů už předtím „nejzvířečtější“).

„Každý z nás za svou sofistikovaností skrývá kousek šílenství, což?“

Anje je jednou z prastarých „dcer“ rodu, která po událostech Shadows a Eldritch Moonu shromáždila relativně velkou skupinu „fungujících“ členů linie, a je rozhodnuta získat sídlo svého rodu zpět. Společně se svou příbuznou Utou se její jméno objevovalo ve flavorech – např. Aggravate, Falkenrath Reaver, Insatiable Gorgers.

„Barbaři! Spálili mou oblíbenou židli! Všechny je pobijeme!“ – Anje Falkenrath (Aggravate)

„Pijte zhluboka, neb zítřka již nebude!“  – Anje Falkenrath (Insatiable Gorgers)

„Každý den dostáváme nové zprávy o domech okolo Getanderského průsmyku a Hofsaddelu padajících za oběť upírům mnohem divočejší povahy. Dokonce jsem zaslechl, že se vrátila Anje Falkenrath. Prosím, pošlete jakoukoli pomoc, co můžete postrádat.“  —Sterin Gorn, z dopisu Thalii (Falkenrath Reaver)

Po Edgaru Markovovi a Olivii Voldaren tak konečně každý innistradský upíří rod dostal svého legendárního zástupce.

CHAINER, MISTR NOČNÍCH MŮR

Chainer („Řetězák“), byl pseudonym někdejšího sirotka, vlastním jménem Mazeura, později mladého dementisty a člena Kabalu na post-Apokalyptické Otarii; a ještě později dementistického mistra ve vyvolávání nočních můr, který se na přechodnou dobu zmocnil moci Mirari. Více se o jeho osudu rozepisuji zde (ohledně ságy Chainer’s Torment).

Každý z dementistů měl svůj způsob, jak dosáhnout svého sesílacího transu  – u Chainera to byla práce s jeho řetězem a kadidelnicí na konci – tu má ostatně i na své původní kartě a odsud pochází jeho přezdívka. Vidíme ji i tady. – nejvýraznějším rozdílem tak zůstává, že Chainer na této ilustraci nemá (bůhvíproč, ale zřejmě úmyslně) svou trademarkovou vandykeovskou bradku, ale je oholen.

K’RRIK, SYN YAWGMOTHŮV

Kerrick byl jedním z phyrexianských spících agentů, který infiltroval Urzou založenou čarodějnou akademii na Tolarii. Jako údajný trosečník si získal náklonnost shivské dívky Jhoiry a dostal se do tak výhodné pozice, aby mohl spustit útok na Tolarii. Ten proběhl s katastrofálními následky – Jhoira, Teferi, Barrin i další byli zabiti negátory. Urza proto poslal Karna zpět do minulosti, aby tomu zabránil. To se podařilo, ale za cenu ještě větší katastrofy – výbuchu stroje času. Kerrick katastrofu přežil a  byl uvězněn v bublině rychlého času – s neomezeným časem (kdy za každou minutu venku měl k dispozici roky), ale s omezenými zdroji ještě dlouho útočil na Akademii a téměř ji znovu zničil (No Mercy), než konečně zasáhl Urza a definitivně jej zničil (nicméně v poměrně vyrovnaném střetnutí a jen tak tak). Více zde, v příslušném díle Ságy Weatherlight.

„Ti hlupáci si mysleli, že jsem mrtev. Ale já si v hrobce vybudoval říši.“ – Kerrick, spící agent (Brink of Madness)

Kerrickova temná říše byla jako nalitý puchýř na kůži Tolarie. (Subversion).

Kerrick měl brzy zjistit, že některé hranice nebudou moci být překročeny. (Ostracize)

Toulalo se to časovou bublinou jako uvězněné zvíře. Kerrick věděl, že musí brzy přijít na způsob, jak jej vypustit na Tolarii, nebo jej zničit. (Eviscerator)

S omezenými zdroji, avšak téměř neomezeným časem, Kerrick používal části jedněch tvorů ke stavbě jiných. (Phyrexian Broodlings)

„Měli jsme na přípravu roky, oni pouhé minuty.“ – Kerrick, spící agent (No Mercy)

K’rrik bylo Kerrickovo pravé, phyrexianské jméno, titul „Syn Yawgmothův“ je v tomto případě obrazný a unikátní pro tento produkt, v příběhu tak nikdy (ani sám sebe) neoznačil.

No a jak jsem psal minule – od Kerricka je už jen krůček k těm největším „hitům“ z hlediska Vorthose. Po Mirri, samotné Weatherlight, a Sisay zde dostáváme hned čtyři inovované postavy z Weatherlight ságy.  Wizardi to nakonec udělali chytře – vzali dvě a dvě postavy, které si jsou víceméně protějšky.

VOLRATH, ZLODĚJ PODOB

Volrath, evincar umělého světa Rath. Autor plánu, který měl nalákat Gerrarda na jeho svět společně s Weatherlight plnou posbíraných artefaktů Odkazu, když unesl kapitánku Sisay. Plánu, který se mu vlastně dokonale povedl – ale hrdinové nakonec našli za cenu obětí cestu ven. Jenže Volrathův příběh je tragičtější, než si myslíte.

Mladý chlapec jménem Vuel byl synem jednoho ze slavných jamuraajských vojevůdců Přízračných válek, sidara Konda. Když byl ještě nemluvně, do jeho osady přišel tajemný stříbrný golem s dalším nemluvnětem, které Kondo přijal pod svou ochranu. Tím dítětem byl Gerrard Capashen, poslední přeživší z jedné větve rodu Capashenů vyhubených phyrexianskými útoky. Vuel Gerrarda původně nesnášel, ale jak chlapci rostli a dospívali, vyvinulo se mezi nimi přátelství. Jako každý pak museli oba projít rituálem přerodu z chlapce v muže. Jednou ze zkoušek bylo zdolání drsné a náročné stolové hory.  Cizinec jménem Starke ale otrávil barvu, kterou si Vuel pomaloval rituálně tělo, a otrávený chlapec tak byl odsouzen k selhání. Gerrard mu zachránil život, ale když se vrátili zpět, klan Vuela vypověděl coby slabocha a budižkničemu. I jeho vlastní otec se jej zřekl. Vuelův vděk vůči Gerrardovi se proměnil v nenávist – proč jej raději nenechal na té hoře zemřít?

Zoufalý chlapec odešel do pustiny, ale tam na něj již čekal Starke. Ujal se jej, vyléčil jej, ale zároveň podkuřoval jeho egu a podněcoval jeho nenávist. Vuel nakonec shromáždil barbary z okolních pustin, a svůj bývalý domov napadl. Svého otce zabil vlastní rukou, a mnoho svých bývalých soukmenovců také. Současně ukradl mnoho z artefaktů Odkazu (patřících nenáviděnému Gerrardovi) a deaktivoval Karna.  Nedlouho potom se přenesl na Rath, aby tam přijal dary phyreze a nové jméno Volrath. Jeho hlavním darem byla schopnost přijmout jakoukoli podobu.

Pak se rozhodl pomstít svému nevlastnímu bratrovi a zároveň tak i plnit rozkazy svého pána, Yawgmotha.  Skrze Starkea nechal unést kapitánku Sisay, a pak „předhodil“ Starkea coby průvodce Gerrardovi, který hledal způsob, jak se vydat na Rath a kapitánku zachránit.  Když se Weatherlight na Rath přenesla, čekal zde na ni Greven il-Vec s mnohem silnější lodí Predator. Posádka byla rozprášena, Karn a Tahngarth zajati, Odkaz ukraden, a vážně poškozená loď se zřítila do pralesa. Gerrard však k Volrathově nelibosti zajetí unikl.

S pomocí místních elfů a nomádů z kmenů Vec a Dal se Gerrardovi podařilo nakonec Pevnost infiltrovat, a zachránit jak Sisay, Karna a Tahngartha, tak Odkaz – a to včetně dříve Vuelem ukradených kusů.  Volrath Gerrarda sledoval a provokoval, zdánlivě se mu pak i postavil, ale šlo jen o měňavce.

„Zklamal jsi Gerrarda. Zklamal jsi Odkaz. Zklamal jsi sám sebe. Já už víc udělat nemohu“ – Volrath, ke Karnovi (Propaganda)

„Tvé přání z dětství se konečně splnilo. A teď zemřeš.“ – Gerrard, k Volrathovi (Smite)

„Užij si svou šalbu, Vuele,“ řekl Gerrard, zatímco se Volrathovy rysy rozplývaly z mrtvoly měňavce. „Budu tohle brát jako generální zkoušku.“ (Scapegoat)

 

Skutečný Volrath se zamaskoval za Starkeho dceru Takaru a opustil Rath na Weatherlight. Na Mercadii pak dále intrikoval a skoro se mu podařilo získat Weatherlight včetně Ramosových artefaktů a Silové matrice. Zde se také pomstil Starkeovi za jeho zradu a za to, co z něj kdysi udělal.

Starke poznal, že hlas byl Takařin, ale jed Volrathův. (Vendetta)

V konečném boji byl ale poražen a vrátil se zpátky na Rath.

Odskočil jsem si. Nikoli odstoupil.“ (Volrath the Fallen)

„Přišel jsem si pro to, co je moje. A ty jsi můj, Grevene.“ (Dominate)

Tam ale mezitím Phyrexia dosadila jiný perspektivní kádr – Crovaxe. Na Volrathovo opuštění přisouzeného místa a úkolu v honbě za osobní pomstou se nedívali pozitivně. Volrath (nyní Padlý) se novému kandidátovi na evincara postavil v boji, ale díky zásahu (na Rathu ztroskotavšího) čaroděje Ertaie nakonec prohrál. Crovax jej posléze nechal popravit, když mu vstříknul do těla nanity tvořící tekutý kámen, kteří jeho tělo doslova rozložili na prvočinitele.

„Budiž to mementem pro všechny, kdo by mi chtěli odporovat. “ – Crovax (Topple)

Volrathova ilustrace jej zpodobňuje v jeho laboratoři s několika sešívačí.

GERRARD, HRDINA Z WEATHERLIGHT

Ohledně Gerrarda vám mohu jen doporučit přečíst celou sérii o Weatherlight zde na MUDRCi 😉 Ale jen ve zkratce:  Gerrard Capashen byl jedním z produktů Urzova genetického projektu Pokrevních linií, který měl pomocí genového inženýrství vypěstovat novou generaci obránců Dominarie, lidí s afinitou k Odkazu, sbírce artefaktů určenou k porážce Yawgmotha. Dalšími produkty byly např. Sisay, nebo Barrinova žena Rayne (a vlastně tak trochu i jejich dcera Hanna).  Bohužel, díky renegátskému genetikovi Gathovi, který později utekl do Keldu, se Phyrexia o projektu dozvěděla, a pokusila se Urzovy vyšlechtěné spasitele vyhladit. Jedna z větví klanu Capashenů byla vyhlazena při útoku negátorů na jejich město, zachránil se jen kojenec, kterého odnesl jeho ochránce, stříbrný golem.

Golema i chlapce se ujal sidar Kondo, jeden z hrdinů Přízračných válek.  A dál to už znáte z předchozího kousku textu o Volrathovi…. tedy skoro. Gerrard společně s elfem Rofellem a kočičí Chit’rin bojovnicí Mirri studovali u mara Multaniho,později se všichni stali členy posádky Weatherlight a pomáhali Sisay hledat části Odkazu. Rofellos byl později zabit na Urborgu v konfliktu s Morinfenem a Gallowbraidem, kteří povraždili Crovaxovu rodinu. Gerrard i Mirri posádku opustili. Gerrard se vrátil na Weatherlight až poté, kdy nechal Volrath skrze Starkea unést Sisay, aby tak nevlastního bratra i Odkaz nalákal na Rath.

Gerrard nakonec dokončil svou cestu přes Rath a Mercadii zpět na Dominarii, po boku Urzy bojoval o Koilos a Urborg, aby se pak střetnul s Urzou v Yawgmothově svatyni – phyrexianské aréně. Yawgmothově vábničce ale nakonec nepodlehl, vrátil se na Dominarii, zabil Crovaxe a nakonec se společně s Urzou a Karnem obětoval, aby Yawgmotha konečně a definitivně zničili.

Zack Stella, který se zhostil úkolu stvořit novou ilustraci pro jednu z nejslavnějších postav Magicu, se rozhodl Gerrarda a Grevena (viz dále) zpodobnít jako protějšky (kterými v době konfliktu na Rathu svým způsobem byli). Gerrard tak stojí za kormidlem Weatherlightu (srovnejte kartu Sisay, nebo starší karty jako Sisay’s Ingenuity). Weatherlight tvoří siluetu za ním, a v siluetě jsou skryti jeho nejbližší a nejvěrnější přátelé.  Vlevo Tahngarth, Sisay a Squee, vpravo Orim, Mirri a Karn. A za ním samozřejmě ta, pro kterou byl ochoten obětovat doslova všechno, včetně vlastního světa – jeho jediná a tragická láska Hanna.

 

GREVEN, KAPITÁN PREDATORU

Greven byl bojovníkem z národa Veců, respektive z jeho kolaborantské části, která sloužila Volrathovi (proto -il). Volrath si jej vybral jako svého zástupce a nechal jej v Phyrexii náležitě „vylepšit“.  Kromě fyzických vylepšení ale Greven obdržel i implantovanou kovovou páteř, skrze kterou jej Volrath mohl kontrolovat a mučit.

„Neměj žádné iluze,“ varoval Volrath Grevena, „ohledně svobodné vůle. (Puppet Strings)

„Zuřivost je jediná svoboda, co mi zbyla.“ (Commander Greven il-Vec)

To kdysi hrdého válečníka naplňovalo hořkostí a nenávistí, kterou směřoval na své podřízené, a vlastně na jakýkoli vhodný cíl. Volrath z něj udělal kapitána létající lodi Predator, která se stala permanentní hrozbou rebelům jak z řad elfů, tak z nomádských kmenů.

Když se vydařil plán na únos Sisay na Rath a přilákání Gerrarda i s Weatherlight na Rath, dostal Greven důležitý úkol – zajmout Weatherlight, Odkaz, a hlavně Gerrarda.

„Jen máloco mi unikne, Grevene. Ani ty neunikneš daleko, pokud selžeš.“ (Coercion)

Když Weatherligth sféroportovala na Rath, Predator na ni již čekal. Lodě se zaklesly do sebe a Greven v čele výsadkového týmu napadl Weatherlight, aby zajal Gerrarda osobně.  Jeho moggové vyčmuchali a kradli Odkaz, zatímco se na palubě střetli Gerrard (nový cíl Grevenovy zášti) a Greven samotný. Greven Gerrarda přemohl, ale vše pokazila zrada prvního důstojníka Predatoru, Vhati il-Dala. Ten ucítil šanci zbavit se Grevena a dal povel k palbě. Výsledná exploze shodila Gerrarda přes zábradlí a mimo Grevenův dosah.

„To dělo nebylo namířeno na vás!“ žadonil Vhati.

„Ani nevím, co je ubožejší,“ odpověděl Greven, „tvůj úsudek, nebo tvá muška.“ (Repentance)

„Pane, jen jsem myslel ….“ vysvětloval Vhati.

„Nemysli,“ přerušil ho Greven. „To se k tobě nehodí. (Vhati il-Dal)

Greven il-Vec zvedl Vhatiho do vzduchu. „Během pádu budeš moci přemýšlet o svém selhání. (Diabolic Edict)

Vhati za svou zradu záhy zaplatil životem, poté, co jej Greven nemilosrdně hodil přes palubu.  Ale Greven věděl, že selhal.A bál se Volrathova trestu, který samozřejmě přišel.

„Znovu mi zopakuj, proč jsi nezvládl zajmout Gerrarda, ty bezcenná  ponravo.“ – Volrath, ke Grevenovi (Fevered Convulsions)

Greven se později pokusil neúspěšně dostihnout a zničit Weatherlight prchající skrze portál na Mercadii, ale Predator neměl šanci proti jejím motorům posíleným Nebetvůrcem. Predator narazil do skály a těžce se poškodil, ale Greven objevil netušený „dárek“  – čaroděje Ertaie, který měl za úkol otevřít a udržet portál otevřený, minul při pokusu skočit na unikající Weatherlight svůj cíl, a skončil tak na Predatoru. Mezi Grevenem a Ertaiem se postupně vyvinul určitý respekt.

Oba muži se zakrátko ale ocitli uprostřed mocenského boje mezi navrátivším se Volrathem a Crovaxem, bývalým členem posádky Weatherlight, který byl donucen zabít svou lásku, anděla Selenii, a propadl tak upíří kletbě. Phyrexia se ho ujala a zformovala ho do Volrathova nástupce. Z jejich boje nakonec vzešel vítězně Crovax; a to byl v podstatě Grevenův konec.  Vyměnil jednoho pána za dalšího, ještě krutějšího a nemilosrdnějšího – ale Crovaxovi už na něm nezáleželo, jeho hlavním pobočníkem se stal také Phyrexií proměněný Ertai.  Když došlo k Invazi a Pevnost byla přenesena na Urborg, utkali se naposledy Predator a nová, přestavěná, modernizovaná a živá Weatherlight. Greven, plně ovládaný Crovaxem, byl použit jen jako rozptýlení a předhozen Tahngarthovi k zabití, aby mezitím mohl Ertai  unést Gerrarda. Čímž se dostáváme k poslednímu.

Obrázek Grevena zpracoval Zack Stella podobně jako Gerrardův, zcela úmyslně. V jeho pozadí vidíme opět siluetu jeho létající lodi, v jejích křídlech jsou oba Grevenovi páni – Volrath a Crovax, a v pozadí 3D invazní mapa Dominarie z Invasion Plans.

TAHNGARTH, PRVNÍ DŮSTOJNÍK

A jsme u poslední legendy, kterou jsem zařadil zcela úmyslně sem. Osudy čtveřice Vuel/Volrath, Gerrard, Greven a Tahngarth jsou totiž silně propleteny.

Tahngarth byl v době událostí Rathského cyklu dvacet let starým minotaurem z kmene Talruum. Narodil se s velkými očekáváními pod patronátem Kindayi, bohyně učení, a Torahna, boha spravedlnosti a zúčtování. Byl svým klanem považován za obzvláště pohledného a tím pádem předurčeného k velkým činům. Jako adolescent potkal Sisay, přidal se k její posádce, a vypracoval se na prvního důstojníka. Byl statečný a disciplinovaný, což vedlo k jeho sporům s jinými členy posádky – zejména zbabělým Squeem, a také Gerrardem, který odešel z posádky po smrti jejich přítele Rofella, což z něj v Tahngarthových očích učinilo zrádce.  Stále si také velmi zakládal na svém zevnějšku, jako všichni minotauři, pro které byl vzhled jedním ze středobodů kultury.

Když byla ale Sisay unesena na Rath, byl to právě Tahngarth, kdo vyhledal Gerrarda a přesvědčil jej k návratu na Weatherlight, aby společně kapitánku zachránili. Vyvinul se mezi nimi dokonce vzájemný respekt.

Když byla Weatherlight napadena a ukraden Odkaz i s Karnem, Tahngarth v záchvatu vzteku uchopil harpunu s navijákem a chytil se díky ní odlétajícího Predatoru. Zde se mu podařilo infiltrovat loď a dokonce najít Karna, skoro i unikli, ale byli nalezeni přímo Grevenem. V boji proti kapitánovi Predatoru pak Tahngarth přes všechnu statečnost podlehl, a nebylo to těsné. Pak je společně uvěznili.

„Ochutnejte mé rohy!“ – Tahngarth (Tahngarth’s Rage)

„U Torahnových rohů! Viděli nás! Tak, socho, teď musíš bojovat, aby ses zachránil.“ – Tahngarth, na palubě Predatoru (Mogg Conscripts)

Souboj mezi Grevenem a Tahngarthem byl vyrovnaný pouze v hlavě minotaura.  (Hand to Hand)

Greven, který zrovna vlastní rukou přišel o svého prvního důstojníka, spatřil v minotaurově bojových schopnostech potenciál a rozhodl se, že z něj učiní náhradu za Vhatiho  Zavřel jej do místnosti, kterou začaly šlehat mutagenní paprsky. Tahngarth se nějakou dobu dokázal vyhýbat, ale pak zemdlel. Působení paprsků pak Tahngartha proměnilo do podoby trochu podobné Grevenovi samotnému – mohutně posílily jeho svalovou hmotu, rozšířily mu hlavu a přidaly dva kostěné hřebeny,zdeformovaly rohy, jeho někdejší sametově hnědá srst působením paprsků vybledla a zůstala jen v chomáčích na zmrzačené bělavé.

„Volrath mne zabil. Vše, co ze  mne zůstalo, je ta jizva!“ -Tahngarth (Torment)

To mělo mimo jiné přispět ke zlomení vůle marnivého minotaura a přijetí nového pána. No, nepodařilo se – Gerrard s přáteli jej stihli zachránit, než byla mutace (a vymytí minotaurova mozku) dokončeno. Phyrexia tak nakonec získala místo mocného služebníka dalšího nesmiřitelného nepřítele.

Když se Weatherlight vrátila na Dominarii při Invazi, Tahngartha čekalo to, čeho se nejvíce bál –  v rámci hledání bojovníků předstoupit ve své mutované podobě před své soukmenovce, a stát se vyvrhelem. Osud to ale zařídil jinak. Talruum, jeho domovina, zmizela z Dominarie, když Teferi odfázoval Zhalfir. Letěli tedy do Hurloonu, který našli zničený útokem Phyrexianů a veškerou přeživší populaci připravenou k podstoupení téže mutace, kterou prodělal on. Minotauři byli osvobozeni a mutační linky zničeny (přičemž Tahngarth na tom měl olbřímí podíl), a namísto opovržení se Tahngarthovi dostalo od příbuzných hluboké úcty. Někteří minotauři si dokonce začali mazat srst popelem jako výraz respektu k Tahngarthově vizáži.

„Pamatujete si mne?,“ zařval Tahngarth. „Teď se vám oplatím svou návštěvu na Rathu!“ (Maniacal Rage)

Tahngarth měl později šanci se pomstít Grevenovi, kterého na něj Crovax doslova nechal vrhnout se střemhlav. Rozťal svému někdejšímu mučiteli hlavu vejpůl a jeho tělo se vypařilo, když Predator narazil do Pevnosti a explodoval. Účastnil se záchrany Gerrarda z Pevnosti a finálního boje. Společně se Sisay a Squeem se po konci války vydal za novými dobrodružstvími na palubě Sisayiny nové (normální) lodě Vítězství.

Tahngarthova nová karta jej zpodobňuje ještě před událostmi na Rathu, podobně jako třeba na Benalish Missionary.

 

 

Tak, a to je o generálech z Commanderu 2019 všechno! Další týdny se podíváme na balíčky samotné, a pak už nám pomalu začnou spoilery z Eldraine. Keep tuned!

  • Honza Adam

 

Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vaší vlastí stránky.

Zanechte odpověď