Commander 2013 – rozbor ilustrací

Milí kamarádi, dnes jsem zde s předposledním článkem z listopadové série o produktu Commander.  Postupně jsme si představili příběhy jednotlivých nových generálů, pak se ve dvou dílech podívali na všech pět balíčků – a nyní nám zbývá podívat se na nové obrázky příště také  flavortexty. Tak na co čekat – pojďme na to!

 

 

 

 

 

 

Úvodem

…si řekneme pár čísel. Commander 2013 obsahuje celkem 51 nových karet.  Ale to není vše, co je nové.  Z ostatních karet  vyšlo šest karet v tomto produktu poprvé v ne-foilové verzi – předtím byly s totožnými ilustracemi použity jako nejrůznější proma nebo v prémiových produktech.  Další čtyři karty vyšly poprvé s danou ilustrací v papírové verzi, ale nějakou dobu s ní již existovaly na MTGO.  Dvě karty se dočkaly reprintu totožného se svou speciální ilustrací vytvořenou pro Duel Decks. A konečně celých 25 karet dostalo zbrusu novou ilustraci.  Nových flavortextů pak najdeme hned 20.

 

Promo ilustrace

Tři kousky pocházejí z promo produktů.  Dva ze From the Vaults. Jedná se o Nevinyrral’s Disk v jeho „černodírové“ verzi z From the Vault: Relics od Stevea Argylea a Cruel Ultimatum z nedávných From the Vault: Twenty.  S Ultimátem se pojí zajímavá historie – když vyšla Ultimáta v sadě Shards of Alara, každé z nich ve svém obrázku neslo kdesi v pozadí sférochodce „patřícího“ k danému odštěpku – Elspeth na Clarion, Tezzereta  na Brilliant, Sarkhana na Violent, a Ajaniho na Titanic.  Pouze Cruel Ultimatum nikoliv – naopak, byl na něm pouze zhroucený démon a flavortext “ Vždy existuje někdo silnější.“ Nebo nikoli? Při bližším pohledu je v přední části povědomý okřídlený stín – Wizardi si takto připravili půdu na triumfální návrat Nicola Bolase coby sférochodce.  Ten pravda chvíli potom (někdy na začátku listopadu, pokud si pamatuji) pokazil fakt, že na internet unikl jmenný seznam všech karet z Confluxu včetně „Nicol Bolas, Planeswalker“.  Nová ilustrace Ultimáta si již na nic nehraje a zpodobňuje Bolase, kterak dává za vyučenou svému otroku Sarkhanovi.

Posledním je Decree of Pain, který vyšel ve foilové verzi loni v Commander’s Arsenalu.  Jeho původní ilustrace, stejně jako všechna ostatní „Decree“ ze sady Scourge obsahovala také stín důležité bytosti pro danou sadu – bohyně magie Karony.

Další tři karty pocházejí z promo programů Wizardů. Počátek  Judge Gift programu  – vydávání  speciálních prom pro rozhodčí coby odměnu za jejich práci – sahá až do roku 1998. V roce 2007 zde vyšel Ravenous Baloth, který konečně představil tuto „zubatou žábu“ v trochu normálnější podobě. A v roce 2012 zejména rozhodčí hrající Commander mohli zajásat díky andělovi Karmic Guide.  Třetím do party je karta, která odstartovala tradici speciálních prom pro účastníky série Pro Tour. V roce 2007 to byl Eternal Dragon, svého času poměrně ikonická a hraná karta.  Původní reakce hráčů na nahrazení mlžného dračího ducha poměrně normálně (lehce japonsky) vypadajícím drakem byla rozporuplná.  Ilustrace Adama Rexe má ale také své kouzlo – malíř zvolil jiný úhel pohledu na přívlastek „věčný“, a nechal draka v symbolice urobora (dobře známého fandům Červeného trpaslíka) požírat vlastní ocas.

Do této sekce si dovolím přidat také dvě karty z Duel Decků, kde se jim poprvé dostalo nové ilustrace použité i zde.  Shodou okolností jsou obě z letoška – Death Grasp pochází ze Sorinova balíčku ze SvT, zatímco Fires of Yavimaya z Monsters balíčku HvM.

 

 

MTGO

Čtyři karty dostaly poprvé na papíře ilustraci, kterou se doposud mohli kochat jen hráči na MTG Online. Ze starších je to Control Magic s Jace Belerenem.  Trojice nových pochází z MTGO Cube. Je to Basalt Monolith a zejména dvojice ravnických signetů – Selesnya a Simic.  Po Izzet a Golgari Signetech z příslušných Duel Decků se tak dostalo na další dvě – a lze se poměrně dobře domnívat, že se časem dočkáme v podobných papírových produktech všech deseti.  Selesnyjská se velmi podobá své předloze,  zatímco simické se dostalo podstatného vylepšení.  Zlými jazyky přezdívané „mýdlo“ nahradila zářící insignie na boku experimentálního zařízení.  Jen škoda, že tyto obrázky nejsou dostupné ve foilu….

 

 

Nové ilustrace reprintů

Koho by čistě náhodou zajímal přehled všech nových obrázků pro reprinty, zde je:

Arcane Denial
Propaganda
Prosperity
Raven Familiar
Skyscribing
Wash Out
Famine
Greed
Phyrexian Delver
Phyrexian Gargantua
Quagmire Druid
Reckless Spite
Goblin Sharpshooter
Blood Rites
Starstorm
Night Soil
Reincarnation
Crosis’s Charm
Dromar’s Charm
Fiery Justice
Lim-Dûl’s Vault
Rubinia Soulsinger
Savage Twister
Sek’kuar,Deathkeeper
Crawlspace
Thunderstaff
Drifting Meadow

Některé ilustrace jsou přímočarými update ilustrací starších.  Dobrými příklady jsou např. Raven Familiar, Quagmire Druid nebo Reckless Spite, které stabilně zpodobňuje přímo na obrázku likvidaci dvou bytostí.  Dále oba „dračí charmy“ – tlapy mají pouze více digitální, méně komiksovou podobu, ale např. u Crosisova vidíte prakticky totožný červenomodrý „trojlístek“ jako ozdobu.  Kompozičně mají ke svým předlohám blízko také Savage Twister (jehož reprint v Guildpactu lidé přezdívali „bublifuk“),  nebo Thunderstaff (která se ale přesunula ze starého Mirrodinu někam na Innistrad, zdá se.)

U Mirrodinu  se chvíli  zastavím. Už v bloku Scars jsme dostali pár update starých Phyrexianů v novophyrexijské podobě.  Z artefaktů to byl Hulk, z bytostí Rager.  Nyní Wizardi využili příležitost, aby nám dali další dva. A oba stojí za to.  Oba se prohánějí po kovovém terénu bývalého Mirrodinu – Delver už dávno nevypadá jako tank s obličejem, ale jeho hmyzí nohy exhumují mrtvé stejně zručně jako kdysi. Také gargantua již není oranžovým krabem, ale biomechanickou stvůrou s kovovou skořepinou, pilotovanou inkorporovaným ženským torzem někdějšího člověka – zcela ve H.R.Gigerovské vizuální estetice Nové Phyrexie.

Lim-Dul’s Vault a zejména Night Soil jsou karty, u nichž by byla zlepšením téměř jakákoli nová ilustrace. Dále tu máme dvě karty, které prodělaly opačný posun.  Na Crawlspace byl legrační goblin opravář nahrazen zlověstnýma očima v tunelu.  No a pro změnu u Goblin Sharpshootera nahradil drsného seržanta kulometčíka Reynoldsův funny goblin ve stylu Goblin Guide,  aneb excelentní, přesný a spolehlivý zabiják na ultrakrátkou vzdálenost.

Kosmetických změn doznala Starstorm – místo jurt na Daruských pláních situovaná do zabydlenější oblasti (možná rozpadlé distrikty Ravnicy) nebo Drifting Meadow, jejíž typická podoba ze Seřřiny říše byla nahrazena méně specifickou.

Úplně nový kabát má Prosperity,kde je dané „bohatství“ symbolizováno zlatými stromy a diamantovou krajinou.   Temnější tóny nabraly Famine a Greed – v prvním případě hlady zemřelá společnost u stolu, v druhém muž připomínající trochu krále Midase – sice neproměňuje věci ve zlato dotykem, ale doslova je zvrací.

Vynikajícím kouskem, alespoň pro mne, je Skyscribing.  Forecastové kouzlo z první Ravnicy dostalo jasný vizuální odkaz na Ravnicu novou – když se pozorně podíváte, symbol Azorianů je z mraků vytvořen nad třemi věžemi – které nejsou ničím jiným, než věžemi Sova, Lyev a Jelenn, centrem Nového Prahvu vyobrazeném na UW shocklandu.

SkyscribingHallowed Fountain

Závěr patří oběma legendám reprintovaným s novými obrázky. Sek’Kuar, jehož původní obrázek je lehce komiksový a ve stylu starého Ice Age, nyní dostal podstatně drsnější obrázek, který jako by vypadl ze hry Runebound. Není se co divit – Jesper Ejsing, autor obrázku, je jedním z hlavních ilustrátorů oné hry.

Rubinia Soulsinger vzbudila velký ohlas.  Obrázek je to nádherný, to ano, ale člověk se nemůže ubránit dojmu – má být Rubinia opravdu Soulsinger, nebo spíše Soulsigner? Příliš tomu nepomůže ani legenda o tom, že Rubinia měla již při svém prvním vydání býti „upisovačkou duší“, vzhledem ke své schopnosti ovládat jiné bytosti, a že byla tenkrát učiněna tisková chyba.  Tak jak to tedy bylo doopravdy?

K tomu se vyjádřila samotná Cynthia Sheppard na svém blogu. V popisu k ilustraci měla, že tahle víla má schopnost povolávat a nabírat bojovníky do armády, a její manžel tedy navrhnul brk a svitek. Teprve po dokončení obrazu ji napadlo, zda se nepřehlédla, a zda jméno skutečně nezní Soulsigner.  Nicméně přečetla jej dobře, a celá záležitost je tedy spíše náhodou.  Jedna změna zde ale přece jen byla – jako správná víla měla Rubinia křídla. V souladu s novou ilustrační politikou (má-li něco křídla, mělo by to mít flying, ať to neplete lidi) a faktu, že Rubinia létání nemá, je musela Cynthia odstranit.  Náznaky jsou nicméně vidět ve tvaru náramenníků a splývajícího závoje.

A jestli měla kdysi být Rubinia Soulsinger nebo Soulsigner? To už se asi nedozvíme.

http://www.sheppard-arts.com/blog/img/posts/magic/mtg-rubinia-soulsinger-csheppard.jpg

 

Nové karty

Produkty jako Planechase nebo Commander mají jednu výhodu – mohou nám „mimo pořadí“ prostřednictvím ilustrací dokumentovat vývoj na světech, které jsme již dlouho nenavštívili – podobně jako třeba updatované verze Gargantuy a Delvera z nové Phyrexie. Stalo se tomu tak i zde, nebo si tuto příležitost Wizardi nechali ujít?

Těžko říci.  Jedním viditelným sub-tématem je mezi novými ilustracemi nejmenovaný svět s víceméně středo- až novověkou kulturou, připomínající trochu Innistrad bez jeho monster a postrachů.  Toto téma najdete například na kartách Witch Hunt, Order of Succession, Act of Authority, Widespread Panic a svým způsobem i Tempt with Vengeance (všimněte si hořícího větrného mlýna) Další z karet zvolily téma ještě obecnější – zde mám na mysli zejména Illusionist’s Gambit nebo From the Ashes, které také sedí tematikou do středověké fantasy, ale do žádného známého světa.

Předmětem diskusí v této souvislosti je, zda v těchto produktech občas nekončí „rejected file“ obrázky, které z nějakého důvodu byly při svém vzniku vyhodnoceny jako nehodící se k zadanému účelu (viz např. zde, bod 4). Kterýkoli z výše uvedených obrázků by klidně mohl být innistradským nepodarkem.  Další horcí kandidáti jsou Serene Master, jehož karatistická póza by odpovídala zeleným mnichům z Kamigawy, ale na zemi složená bytost (zlobr?) do Kamigawy opravdu nesedí (takový Hidetsugu by si jej dal k snídani a zeptal se, co bude dál…) .  Japonský účes a oděv má i elf na Toxic Deluge – ale viděli jste na Kamigawě elfy? A Terra Ravager chtě nechtě jako by přímo prosil o domov na Zendikaru.

Nechápavé potřesení hlavou si vysloužil, alespoň u mně, Djinn of Infinite Deceits a Ophiomancer. Když už dělám digitální obrázky, neměl by z nich okatě trčet Photoshop. Obě ilustrace na mne působí spíše amatérsky a ploše 🙁

Opravdu jasných odkazů zde najdeme celkem málo. Darksteel Mutation je jasně mirrodinská, ale na druhou stranu musí pocházet odjinud než ze současnosti tohoto světa, neboť vyleštěné šestiúhelníky Prázdnotřpytu byly kompletně phyrexianizovány.  Sudden Demise je jasně zendikarská,  na utrženém laně se zde do propasti řítí skupina korů. Ale i zde je otázka, zda ze Zendikaru vůbec zbývá v současnosti něco více než kamenitá, neživá poušť vysátá Eldrazi do posledního zbytku many.

Surveyor’s Scope pokračuje v plíživé infiltraci Magicového světa 3D-mapami, které debutovaly na Uncovered Clues.

Při pohledu na Tidal Force se neubráníte otázce, zda autor věděl o Water Servantovi

John Avon se u svého Restore rozhodl složit poklonu jednomu z nejslavnějších (a zároveň vzhledem k funkci karty nejnesmyslnějších) obrázků v MTG.

True-Name Nemesis, v diskusích nejskloňovanější karta z tohoto produktu, má merfolčí podobu perutýna ohnivého, ryby, která jako zavlečený druh v současnosti devastuje ekosystém v Karibiku. A tenhle perutýn má zaděláno na slušnou bouři na Legacy….

Price of Knowledge hraje na „creepy“ téma získávání vědomostí jinou cestou – srovnejte Dark Tutelage a Plagiarize,  podobnost zde jistě zaznamenáte.

Poměrně nový ilustrátor Yeong Hao-Han dobře skóroval dvěma kousky – Diviner Spirit a Eye of Doom.  Že by se zde v prvním případě dívali ilustrátoři a kreativci na film Propast? Eye of Doom pak dává vzpomenout na staré klasické kousky typu Fireball, Chaos Orb, Winter Orb, Blood Moon – na obrázku je prostě to, co ve jméně. Dokonce i ty oči.

Poněkud promeškanou příležitostí je sada kleteb (Curse).  Teoreticky mohly být všechny zasazené do Innistradu, ze kterého tento typ karet pochází. Nejsou. Modrá zpodobňuje obra na sněhu, zelená merfolka – oboje byste na Innistradu hledali marně. Nejlepším obrázkem je asi červená kletba Chaosu, s rudým světlem procházejícím skrze kostelní okno.  Silnými kusy jsou také modrá a černá, zatímco zelená a bílá dle mého názoru příliš nereprezentují svou funkci.

Nejlepším odkazem je tak pravděpodobně Angel of Finality. Je vám tahle děva povědomá? Měla by. Pouze ji znáte v úplně jiné pozici, ještě předtím, než byla Avacyn osvobozena. Howard Lyon vyhrává první cenu za nepromarněnou příležitost ukázat, jak se na daném světě změnily poměry.

Poslední skupinkou, kterou se sluší zmínit, jsou samotní velitelé balíčků. Reprinty Sek’Kuara a Rubinie jsem již okomentoval, budu se věnoval pouze novým kusům.  Na naprosté špici jsou bezpochyby Lockwoodův Prossh – Todd draky uměl, umí a umět bude. Mohu potvrdit, že zejména v oversized foilu je tato karta pastvou pro oči.   Totéž platí pro artificérku Sydri. Zde si opět nelze nevzpomenout na předchozí skvělý portrét jiné slavné artificérky, také z ruky Terese Nielsen. Sydri působí nicméně záludněji, temněji, svůdněji než Hanna – ale to je vzhledem k její barvě navíc oproti Hanně logické.  Podobně jako na Hannině obrázku si Terese vyhrála s různými serepetičkami na Sydrině stole. Opravdu jsem zvědav, zda se dočkáme v budoucnu steampunkového Magicového setu, kam by se Sydri velmi hodila.

U obra Olora si je dobré všimnout dvou věcí – vodopádů padajících z postranic jeho trůnu, a jeho sbírky trofejí – to, co má vetknuto v kožených pásech okolo těla, nejsou párátka…ale meče a sekery 😉

Jeleva je po Rubinii dalším excelentním dílem Cynthie Sheppard. Sama malířka tvrdí, že úmyslně nechala většinu jejího těla zahalenu pláštěm pro silnější´, tajemnější kompozici. Ruce mají vytvořit dojem, že vám tahle upírka jde po krku, což byl i Cynthiin úmysl..dokud její kamarádka nepoznamenala, že to trochu vypadá, jako by chtěla někoho pořádně chytit za zadek 😉

Kev Walker rozhodně nezklamal se svými Shattergang Brothers. Mimochodem, třetí „brácha“ je na obrázku v pozadí.

Kvízová otázka: Co spojuje Gahijiho, Nekusara a Roona?  Každý z těchto velitelů mohl být obrázkem jasně zasazen na některý svět, ani u jednoho tomu tak ale není.  Roon sice vypadá na Bant, ale jeho backstory to vyvrací. Nekusarův oděv i sídlo na Grixis rozhodně nevypadá.  Zato by mohl v klidu jezdit v MHD na průkazku Čarodějného krále z Angmaru… A Gahiji zase svou stavbou těla neodpovídá tomu, co jsme si zvykli vídat u nayských behemotů, nemluvě o tom, že jeho uctívači nejsou oděni v typicky maysko-aztécký oděv  nayských lidí.   Nicméně, Gahiji i Roon to vykupují zajímavými detaily  – u Roona tři drahokamy (zelený, modrý a bílý) v jeho holi, u Gahijiho rituální maska na jeho uctívači vlevo dole.

Snad se Wizardi chtějí vyhnout situaci, která nastala v minulém produktu, kde přílišná specifičnost vedla k pozdějším konfliktům se storyline. Asi nejlepšími příklady jsou Kaalia, která začala s obecným temně laděným příběhem, ale později byla zasazena na Alaru jako někdejší přeživší dívka z vesnice napadené Grixiany po Splynutí, která se po boku nacatlí bojovnice postavila grixiským nekromantům –  a zejména Karador, který byl podle původního bia „náčelníkem Nessiánských kentaurů“ – v době, kdy Nessianský byl pouze Courser a Theros (kam byli nakonec Nessiané umístěni) ještě daleko.  Asi sami uznáte, že jak Karadorovo jméno, tak podoba se na Theros hodí asi jako pěst na oko.  Retconování je vždy špatné, proto si Wizards asi tentokrát kryjí záda a nepouštějí se do neprozkoumaných krajů.

 

Závěrem

A tím je povídání o artech z Commanderu u konce.   Jak bych je jako celek zhodnotil?  Promo arty OK, reprinty prakticky na jedničku.  Highlighty jsou z mého pohledu Rubinia, Skyscribing, Sharpshooter a noví Phyrexiané.  Nové obrázky jsou nicméně spíše zklamáním, přílišná obecnost, dle mého důsledek přehnaně opatrné prevence budoucích konfliktů,  bohužel prosákla i do obrázků samotných. Zaplať pánbůh alespoň za Angel of Finality a samotné velitele – i kdyby nic jiného, oversized foily téměř všech generálů jsou nádhernými záležitostmi.

Původně měl tento článek obsahovat i flavor analýzu, ale poněkud jsem se rozepsal…;)  Tu vám tedy přinesu příští, poslední listopadový týden. Na viděnou!

– Honza Adam

 

Můžete zanechat komentář, nebo trackback z vaší vlastí stránky.

Zanechte odpověď